Stále více studentů využívá možnosti studia v zahraničí. Není divu, v současnosti mají opravdu z čeho vybírat. Ať už se jedná o program Erasmus+, Erasmus Mundus, ISEP nebo mnohé další. O ně se studenti doktorských studií na FSS budou muset více zajímat, protože byl nově schválen povinný výjezd na studijní pobyt do zahraničí jako podmínka pro absolvování doktorského studia. Rozhodlo se tak v oborových radách v průběhu jarního a podzimního semestru roku 2016. „Úvahu o tom, že doktorandi by měli povinně strávit semestr v zahraničí, jsme slyšeli před časem i od pana rektora Beka, u nás si ji vzal za svou pan děkan Dančák,“ informoval Petr Macek, proděkan pro výzkum a doktorské studium, „jde o dlouhodobou snahu fakulty zkvalitnit doktorské studium.“
Podmínka platí pro nastupující studenty a také studenty prvního ročníku, v čemž Macek vidí velkou výhodu: „Každý, kdo chce být doktorským studentem na FSS by s tím měl počítat a zakomponovat stáž do svých plánů.“ S možnou predikcí, že by se na doktorské studium mohlo hlásit méně lidí Macek počítá a namítá: „Věřím, že se k nám budou hlásit ti, kteří jdou do doktorského studia naplno a kteří mají opravdový zájem o vědu a výzkum. Takové chceme, jde nám o kvalitu, ne o kvantitu.“ Stejný názor zastává i doktorandka na katedře politologie Sylvie Bláhová: „Pokud je doktorské studium pro někoho snaha si studium prodloužit, pak to studenty odradí. Pakliže to lidé myslí se studiem vážně, jsem přesvědčena, že je zavedení podmínky jedině plus.“
Studenti dále vyzdvihují větší možnost seberozvoje, sesbírání neprodejných zkušeností. Mnozí v rámci doktorského studia již plánovali vycestovat i v čase, kdy to nebylo podmínkou pro absolvování. Například studentka prvního ročníku doktorského studia politologie Tereza Křepelová vyjela do zahraničí již v bakalářském studiu. „Zkušenost vycestování v průběhu bakalářského studia pro mě byla jednoznačně obohacující, a to jak lidsky, tak akademicky,“ komentuje Křepelová.
Jisté obavy však vycházejí zejména z výše doktorského stipendia, která často studenty nutí hledat si při studiu práci, tudíž by pro ně i výjezd do zahraničí mohl být komplikací. Krom vázanosti na práci zmiňuje doktorand oboru humanitní environmentalistika a člen Akademického senátu Martin Černý další možné problémy: „Výše doktorského stipendia je opravdu mimořádně tristní, i v kontextu nízkých mezd v Česku. To určitě může odradit třeba ty, kteří mají zdravotní problémy, váže je tu nutnost o někoho se starat nebo plánují během studia založit rodinu,“ přemýšlí Černý.
Finanční problémy však částečně řeší nové stipendijní programy. „Nové stipendijní programy mají podnítit a současně usnadnit výjezd studentů ve všech stupních studia. Samotný stipendijní program jsme letos zřídili právě pro doktorandy, abychom uloženou povinnost rozumným způsobem podpořili finančně,“ vysvětluje děkan fakulty Břetislav Dančák. Stipendia jsou tedy i mezi studenty doktorského studia hodnoceny velmi kladně: „Je výborné, že si vedení fakulty uvědomuje nedostatečnost prostředků poskytovaných univerzitním mobilitním programem. Když jsem se já sám rozhodoval kam vycestovat, Estonsko představovalo sedlový bod. To znamená, že prostředky, o které je možné se ucházet, dokáží zhruba pokrýt tamní životní náklady. Když jsem měl v hledáčku školy v Británii, Belgii nebo Holandsku, stipendium by dokázalo pokrýt zhruba nájem,“ uvažuje doktorský student politologie Miroslav Nemčok.
Do jaké míry může stipendium fakticky pokrýt výdaje na pobytu však bude možné posoudit až po prvních vlaštovkách, které vyletí nejenom do teplých krajin. Převažuje ale pozitivní náhled na věc. Někteří studenti se finanční otázkou ani tolik nezabývají. Věří, že možnost vycestování za zkušenou je k nezaplacení. „Z mé perspektivy klady a potenciální přínos značně převažují nad případnými náklady,“ konstatuje Křepelová.
blog comments powered by Disqus