Studenti, mluvte a vyjíždějte | Halas Časopis studentů Fakulty sociálních studií. 26. ročník

Studenti, mluvte a vyjíždějte

Do rubriky Okénka napsal Martin Černý (Čtvrtek, 30. březen 2017)

Posledního června minulého roku bylo horko nejen venku, ale zapotili se i účastníci diskuze uvnitř místnosti č. 211 na Fakultě sociálních studií. Nepamatuji si snad bouřlivější zasedání Akademického senátu než to tehdejší, kde se debatovalo nad novou jazykovou směrnicí pro magisterské studenty. Výsledkem bylo schválení náročnějších požadavků na angličtinu – z úrovně B2 nově na úroveň C1. Celá Studentská komora byla jednohlasně pro. Návrh vedení fakulty naopak vzbudil opatrnost u zástupců akademiků. Vzhledem k tomu, že od letošního jara platí další nové pravidlo – povinnost doktorských studentů vyjet alespoň na jeden semestr do zahraničí – stojí za to se nad těmito opatřeními na chvíli zamyslet. Proč vlastně takovéto návrhy jako zástupci studentů schvalujeme? V obou případech to byla totiž právě Studentská komora, která se k návrhům vedení fakulty stavěla výrazně vstřícněji, ačkoli obě nová pravidla znamenají pro studenty větší zátěž. Celý náš postoj vychází ze snahy studium na naší fakultě co nejvíce zmezinárodnit.

Ve Studentské komoře nám tak působí velké vrásky, že klesá (!) počet studentů každoročně vyjíždějících na Erasmus. Máme za to, že tato lákavá, finančně velmi dobře zajištěná i byrokraticky pohodlná možnost strávit část studia v zahraničí (studiem, nebo na stáži) je vkladem do života, který se později mnohonásobně vrátí – ať už máme na mysli jazykovou vybavenost nebo zkušenost s životem v jiné zemi a s tím související respekt k jinakosti. Uznáváme ale, že každý může mít své důvody, a nikdy bychom nezvedli ruku pro povinnost výjezdu na magisterském či bakalářském stupni. U doktorského studia je to jiné. Tam již předpokládané profesní směřování vyžaduje mezinárodní orientaci a schopnost dívat se na problémy z více stran, což máloco zajistí tolik jako pobyt na jiném výzkumném pracovišti s jinou expertizou či způsobem myšlení.

Nezáleží, zda studium považujeme za součást profesní přípravy, nebo šířeji jako vzdělávání se v náhledu na svět pohledem sociálních věd. Výstupní schopnosti by dle nás zcela jistě měly absolventa kvalifikovat na takový typ dalšího působení, kde se předpokládá plynulé užívání cizího jazyka (angličtina byla zvolená pragmaticky s ohledem na její aktuální dominanci), jakož i jistá samostatnost při pohybu v mezinárodním prostředí. Zkrátka schopnost obstát v rychle se měnícím světě, způsobile jej spoluutvářet či měnit.

blog comments powered by Disqus