Za divočinu legislativou i srdcem | Halas Časopis studentů Fakulty sociálních studií. 26. ročník

Za divočinu legislativou i srdcem

Do rubriky Neziskovky napsala Kamila Obršlíková (Úterý,  4. duben 2017)

Co je to divočina? Někdo by si možná představil džungli s exotickými zvířaty. Jiný by za divočinu mohl označit zkouškové období. Odborně však mluvíme o specifickém typu prostředí, které je ponechané vlastnímu vývoji díky samovolným přírodním procesům. Ochranou české divočiny se již kolem dvaceti let zabývá nezisková ekologická organizace Hnutí DUHA. Mnozí mohli zachytit jejich kampaň za ochranu národních parků (NP), která spadá pod projekt zvaný Česká divočina.

Divočinu na českém území dnes můžeme hledat jen stěží. V současnosti jsou pouhé tři desetiny procenta rozlohy České republiky opravdu ponechány samovolnému vývoji. Další problém tkví i v tom, že divoké oblasti mají vždy jen několik hektarů. Cílem Duhy je tato místa rozšiřovat, jak vysvětluje Eliška Vozníková z Hnutí DUHA: „Chtěli bychom, aby zde byly plochy velké zhruba deset čtverečních kilometrů. To už jsou dostatečně velké plochy, kde mohou lidé pozorovat přírodu, ale zároveň tu přírodní procesy mohou probíhat zcela bez zásahu člověka.“ Někteří by si mohli myslet, že Duha přichází s extremistickými názory. To však Vozníková odmítá: „Opravdu neříkáme, že by tady všude měl být prales.“

Velký vliv na projekt má novela zákona o ochraně přírody a krajiny. Návrh na podzim podal ministr životního prostředí Richard Brabec se záměrem větší ochrany národních parků, zejména pak NP Šumava. Duha právě na podporu novely začala svoji kampaň za ochranu národních parků. „Zhruba padesát tisíc lidí podepsalo výzvu za dobrý zákon o NP, další asi dva tisíce lidí napsali dopis poslancům, proč mají návrh přijmout, a asi čtyři sta lidí přišlo na demonstraci na Malostranském náměstí,“ dokládá Vozníková. Jak píše Duha i na svých internetových stránkách, šlo dokonce o největší ekologickou demonstraci za posledních deset let. „Poslanci nejsou zvyklí na demonstrace za přírodu. Když jim tedy docházelo spoustu mailů, pak se pod jejich okny objevilo na čtyři stovky lidí, byli svými voliči donuceni zasáhnout,“ komentuje Vozníková. Novelu zákona nakonec poslanecká sněmovna schválila, prezident Zeman však v den oznámení své kandidatury vyjádřil k novele své veto. Pro záchranu NP tedy bylo důležité další zasedání poslanecké sněmovny, kde byla nakonec počtem 117 poslanců přehlasována. Divoká příroda by tedy měla v NP převažovat.

Kromě bojů s legislativou však Duha vede spoustu akcí, do kterých se mohou příznivci zapojit. Jsou to například Týdny pro divočinu – týdenní workshopy v přírodě, kde dobrovolníci pracují a spolu s odbornými lektory informují účastníky o aktivitě v oblasti ochrany divočiny. Dobrovolnické vztahy s Duhou mívají spíše dlouhodobý charakter. „Dobrovolník, který u nás stráví nějaký čas, je už s hnutím sžitý. Byla by škoda to pouto přerušit v podstatě po pár hodinách, kdy si naplní svoji praxi. Navíc mnohdy lidi zapojujeme do odbornějších projektů, ke kterým jsou již potřebné nějaké zkušenosti,“ vysvětluje Vozníková.

A jaká je vlastně motivace pro ochranu přírody? Duha zastává názor, že v každém srdci je kus divočiny, a to i v srdcích odpůrců projektu. Úkolem organizace je pak zmíněný cit v srdci najít: „Snažíme se, stejně jako sama environmentální výchova, skrze prožitky v přírodě objevit její kouzlo a ochotu lidí ji chránit,“ sděluje na závěr Vozníková.

blog comments powered by Disqus