Přednášky chci sledovat z gauče | Halas Časopis studentů Fakulty sociálních studií. 26. ročník

Přednášky chci sledovat z gauče

Do rubriky Téma čísla napsala Eva Bartáková (Středa,  1. listopad 2017)

Sotva vyjdu z domu, zakopnu o kočku. Je taková tma, že ten černý zmetek není vidět. Proč musím vstávat tak brzy? postesknu si.

V šalině se se mnou sešli všichni vyznavači tulení v hromadné dopravě. Nemůžu se ani pohnout, aniž bych někomu neosahávala intimní partie. Proč musím bydlet tak daleko od školy? běží mi hlavou.

V posluchárně už je místo jen vzadu. Od šeptajícího vyučujícího ke mně dolehne jen každé páté slovo. Nevadí, stejně se mi vybil notebook. Poznámky si od někoho zkopíruju. Proč jsem sem vůbec chodila? ptám se sama sebe.

Můj žaludek se rozhodne mít hlad už v půlce přednášky. Odcházím, protože se stejně nedokážu soustředit. Koho napadlo vypsat předmět v poledne? uvažuji.

Domů se vracím nepoučená, ale unavená. Že jsem vůbec někam lezla, vyčítám si.

Budím se do slunečného dne. Čile skáču z postele a pouštím kočku do domu. Je moc hezké si pospat, pomyslím si.

V pyžamu a s horkým čajem po ruce vyplňuji test z online angličtiny. Za deset minut zvládnu tucet nových slovíček. Jsem tak chytrá, chválím se nahlas, protože mou samomluvu stejně slyší jen kočka, které je všechno jedno.

Přibližuje se dvanáctá hodina. Oběd si sním při sledování výukového videa o myšlenkových mapách. Když něco přeslechnu, prostě to přetočím zpátky, uklidňuji se a jdu si do ledničky pro zákusek.

Při odpoledním mazlení s kočkou si podle staženého návodu načrtnu myšlenkovou mapu. Dává to smysl, pomyslím si. Naskenovaný náčrtek posílám e-mailem vyučující kreativní práce s informacemi.

Úkoly jsem splnila, navíc mám ještě celé odpoledne volné. Využiji ho k tomu, abych vyléčila traumata z předchozího dne a připravila se na další vstávání za tmy, cestování s přítulnými úchyly a vyučující bez základní znalosti akustiky. Napadá mě až kacířská myšlenka: Proč není víc předmětů online?

blog comments powered by Disqus