Spalte e-knihy! | Halas Časopis studentů Fakulty sociálních studií. 26. ročník

Spalte e-knihy!

Do rubriky Téma čísla napsal Martin Zelinka (Středa,  1. listopad 2017)

Moment, to vlastně nejde. A není to jediná věc, kterou s elektronickou verzí literatury prostě nezrealizujete. Pálení knih, tradiční to lidová zábava spojená zejména s probuzením náboženských nebo politických citů obyvatelstva, je jen jedna z nich.

Vezmeme to pěkně popořádku. Jak se člověk dostane ke knížce? Jde se projít do svého oblíbeného knihkupectví a hned po vstupu se nechá unášet na vlnách těch nepřeberných barevných odstínů, kterými hrají všechny knižní přebaly. Kam se hrabe duha. Vzhled knihy navíc vnímáte nejen zrakem, ale i hmatem. Kdo z vás nikdy nezkoušel přejíždět bříšky prstů po obálce knihy, aby si vychutnal střídání hladké a matné textury? Přiznám se bez mučení, chodím knihy hladit pravidelně. Ostatně, je to ta kniha, takže k tomu mám jako kluk prostě sklony. Potom přijde chvíle, kdy člověk knížku otevře a zlehka nasaje její vůni. A zjistí, jestli z toho bude láska na celý život, nebo jen lehký flirt s několika stránkami a rychlý úprk k jiné. Výběr knihy je prostě rituál téměř milostné povahy. Pomalu objevujete taje svazku, který vám zvláštním řízením osudu padl pod ruku.

Podle čeho si potom máme vybrat e-knihu? Vůně nebo vzhled? O tom nemůže být řeč. Ani si ji nepotěžkáte. Digitální verze knížky je prostě obsah bez formy a ukazuje se, že je to stejně pitomá kombinace jako forma bez obsahu. Důležité je obojí. A nevábné jsou většinou i názvy souborů, které stahujete. Máte chuť si přečíst něco, co se jmenuje „E-Kniha Zelena_mile6_Step­hen_King.mobi–(obchodnik.we­ebly.com).txt“? Já ne. Digitální textové soubory mají taky tu nepříjemnou vlastnost, že si je nemůžete rychle prolistovat. Může se vám tak klidně stát, že od strany 127 už váš přístroj prostě soubor nedokáže přečíst a vy tak přijdete o rozuzlení celého příběhu (hořká osobní zkušenost).

Jistě, pokrok je nezastavitelný a to, že e-knížky vůbec existují, má řadu praktických důvodů. Jenomže typický čtenář nebývá moc praktický člověk. Daleko častěji je to introvertní snílek, který chce spolu s příběhem knížky na chvíli utéct od skutečného světa a stát se rytířem na křížové výpravě, agentem tajné služby nebo hobitem putujícím Středozemí. A takový čtenář se už nemůže dočkat, až za ohmataný hřbet vytáhne z poličky svoji oblíbenou knížku, přivoní si k ní, pohladí ji a zaleze si s ní pod peřinu, daleko od všech digitálních vymožeností.

blog comments powered by Disqus