Pomáhat v Misi dává smysl | Halas Časopis studentů Fakulty sociálních studií. 26. ročník

Pomáhat v Misi dává smysl

Do rubriky Neziskovky napsala Zuzana Hudcová (Pondělí, 13. listopad 2017)

„Už mě nebavilo dívat se na to, jak kolem nás tolik lidí a zvláště pak dětí doplácí na naši lhostejnost. Chtěl jsem najít systematické a efektivní řešení, kterým bych jim mohl napomoct,“ vysvětluje Daniel Vorážka, proč v roce 2014 založil studentský spolek Mise naděje. Absolvent Přírodovědecké a Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity, společně s dalšími studenty, vymyslel myšlenkový koncept, který dodnes dodržují.

Dnes už Mise naděje funguje jako nezisková organizace a působí v ní okolo sedmdesáti dobrovolníků. „Většinu dobrovolníků tvoří studenti, často z Masarykovy univerzity. Stává se nám, že se ozvou i pracující lidé, kteří by se rádi zapojili. Tomu se vůbec nebráníme,“ objasnila personalistka organizace Jana Edelová.

Nezisková organizace má své poslání. „Pomáháme lidem, kteří si neumí pomoci sami. Věnujeme čas a energii v oblastech, v kterých to potřebují,“ uvedl Jakub Nováček. A Mise nepomáhá jen v Brně, své působiště má i v hlavním městě.

Co se v Misi děje

Organizace nabízí rozmanitý výběr projektů, do kterých se mohou dobrovolníci zapojit. Dnes jich funguje dohromady pět. Jedním z nejoblíbenějších projektů je Škola hrou v dětském domově. „V dětském domově to máme tak, že první půlhodinku doučujeme jednotlivě děti a další půlhodinu hrajeme společně hru. Moc se mi to líbí. Měla jsem nějaká očekávání a ta se splnila,“ podělila se o zkušenosti dobrovolnice projektu Tereza Kalužová.

Návštěvy v domovech pro seniory je projekt, který se snaží pohladit na duši nejstarší generaci. Dobrovolníci dochází ve skupinkách do sjednaného domova pro seniory. Společně s koordinátorkou doprovází seniory na procházku, hrají hry či zpívají písně. Jednotlivě či po dvojicích individuálně debatují s penzistou a naslouchají mu.

Dobrovolníci chovající lásku k dětem se účastní projektu Kreativní činnost pro děti v nemocnicích. Navštěvují nemocné děti v oddělení a snaží se je rozveselit. Společně pak vytvářejí jednoduché, ale působivé předměty, které si nechávají děti na památku.

Specifickým projektem Mise je Pomoc lidem s autismem. „V projektu existují tři oblasti, ve kterých se dobrovolník může zapojit. V té první dobrovolníci překládají anglické články o autismu. Přeložené texty poté zveřejňujeme na našich webových stránkách, kde jsou k dispozici rodinám s dětmi s poruchou autistického spektra. Další forma pomoci je nárazová. Zúčastnili jsme se kupříkladu charitativního běhu pro chlapce s autismem. Třetí možností je spolupráce s rodinami, kde děti trpí autismem. Například před třemi týdny se nám ozvala rodina, která hledá asistenta ke svému synovi," přiblížila Edelová. Podle ní rodiny, které pomoc vyhledají, už předem počítají se studentskými dobrovolníky a neočekávají vyškolené asistenty.

Růže naděje je aktuálním projektem. Nově ho vede Hana Petrášová. „Startuje oficiálně až od listopadu. A stále sháníme posily do týmu," říká Petrášová. Koncept Růže naděje je sice jednoduchý, ale účinný. „Dobrovolníci společně s koordinátorkou vyrábějí papírové růže a píšou na ně povzbuzující vzkazy. Papírové jsou proto, aby déle vydržely. Růže poté nosíme do nemocnic, do dětských domovů či do domovů pro seniory,“ rozvedla personalistika Edelová.

Jak se zapojit

Dobrovolníci nacházejí uplatnění nejen v uvedených projektech, ale i na specializovaných pozicích. Studenti se zájmem o personalistiku zužitkují své schopnosti v HR oddělení, nadšenci do reklamy obsazují marketingové pozice. „Ocenili bychom dobrovolníky, kteří by nám pomáhali shánět sponzory. Sepisovali by žádosti o granty, abychom získali finanční prostředky na chod projektů,“ vykreslil představu pozice Nováček.

Do budoucna plánuje organizace odstartovat další programy. „Chystaným projektem je Výuka finanční gramotnosti. Fungoval už dříve, ale teď měl dvouletou pauzu. Zatím jsme ve fázi příprav. Dáváme dohromady školící materiály a hledáme dobrovolníky do týmu,“ prohlásil koordinátor projektu Václav Uhlíř. Smyslem projektu by mělo být naučit děti z dětských domovů ekonomickým znalostem. Děti by se měly umět po odchodu z dětského domova o sebe postarat a také zacházet s penězi.

Hnacím motorem dobrovolníků je většinou empatie a touha pomáhat slabším. Zatímco personalistka Edelová chtěla pomáhat seniorům, dobrovolnice Kalužová se našla v práci s dětmi. „Už u zápisu ke studiu na Fakultě sociálních studií jsem byla rozhodnutá stát se dobrovolníkem. Toužila jsem pomáhat lidem,“ doložila Edelová.

Do Mise naděje se může zapojit každý, kdo chce bez nároků na odměnu pomáhat druhým. Stačí jen vyplnit dotazník na webových stránkách organizace či poslat e-mail personálnímu oddělení a sen stát se dobrovolníkem se může změnit v realitu. O časové náročnosti dobrovolnictví poskytl informace Nováček: „Oceňujeme, když si dobrovolník vyhradí čas, ale nabízíme i projekty, které nejsou podmíněny pravidelnou docházkou. Většinou dobrovolník pomáhá zhruba dvě hodiny týdně.“

blog comments powered by Disqus