Publicistika | Halas Časopis studentů Fakulty sociálních studií. 32. ročník

Senátní ruchy

Po delší pauze jsme se k dalšímu zasedání sešli ve čtvrtek 6. listopadu. Na zasedání, alespoň fyzicky, již nebyla přítomna odstoupivší Lenka Juřenová, přesto jsme si jí i tak užili – valnou část agendy naplnila volba a delegace zástupců do funkcí právě po Lence. Naopak nově se zasedání zúčastnila Klára Slivoňová, naše šéfredaktorka, nikoli jako přihlížející divák, nýbrž jako účastnící se nově zvolená senátorka. Vyhrála nervydrásající hlasování, o jehož vyhlášení jsem psal v minulém čísle, kde byla jedinou kandidátkou. Čekalo se tak, jestli bude i vítězkou morální, tedy jestli získá více hlasů než „zdržel(a) se hlasování“, což je meta, kterou v minulých studentských volbách všichni kandidáti nezdolali. Klára však ano, tedy je plnohodnotná senátorka. — Alexandr Průša

Otto Ballon Mierny

Někteří z nás se s ním potkávají v kurzu Úvod do novinářské fotografie. My ostatní se s ním můžeme setkat prostřednictvím jeho fotografií. Otto Ballon Mierny. — Iveta Zieglová

Průšovo umělecké-úchylné divadlo, neboli PUD, oblažilo diváky již třetí derniérou svého kabaretu Disciplinární řádění. Svou taškařici zahrálo 15. října v atriu pro nečekaně velký počet diváků – ti se naskládali dokonce i do oken ve druhém podlaží. PUD opět názorně ukázal, co by se dle disciplinárního řádu rozhodně nemělo dělat, svůj počin tentokrát stylizoval do podoby pořadu Věřte – nevěřte. Příště se umělečtí-úchylní divadelníci předvedou v úterý 2. prosince v aule, kde je od 19:45 čeká derniéra hry Potopy. Kromě divadelních zážitků budou servírovat i kulinářské, chystá se malý raut! — – bez podpisu –

Jsme lepší než v Praze. Už to vědí i oni!

Studujeme ve městě, které není ani hlavní, ani největší v naší vlasti. Je to jakási dvojka za Prahou. Studujeme na univerzitě, která není ani nejstarší, ani nemá takovou tradici, jako Univerzita Karlova. Podle zbytku naší vlasti pokulháváme za karlovkou. My to můžeme přijmout a dodávat, že v něčem jsme přece jen lepší, anebo k naší názorové výbavě může patřit přesvědčení, že jsme ve všem lepší než ti nafoukanci tam v Praze, přičemž oni mají pouze dobré, historií dané jméno. — Alexandr Průša

šéfredaktor: Klára Slivoňová zástupkyně šéfredaktora: Nikola Krejčířová editoři: Alexandr Průša, Hanka Trčková fotoeditor: Jan Martinek — Alexandr Průša

Za starými knihami

I v naší moderní, dle některých postmoderní, a dle úplně jiných post-postmoderní době stále ještě ke studentovi patří kniha. Dříve měly knihy vazbu z pravého zlata, vážily několik kil a byly součástí kostelních či hradních pokladů. Málokdo je četl. Jejich pořízení si mohlo dovolit jen několik málo lidí tehdejšího světa. Dnes si knihu může dovolit každý a nechce-li se mu investovat do knihy nové, stačí zajít do antikvariátu. Právě těm jsme věnovali naši přílohu. Obhlédli jsme brněnské antikvariáty, podívali se, jakou mají nabídku, pokusili se o srovnání cen u některých vybraných titulů a také vám prozradíme, jak se do oněch antíků dostanete a zda si od vás také nějakou knihu koupí. Knihám zdar a starším zvláště! — Alexandr Průša

nemusí taky být všude nějaký titulek

Výkupní ceny: Jack London, Mořský vlk — je to spíš na tabulčičku, ale dělal to Igor

Milí čtenáři a čitatelia, — Alexandr Průša, fss.halas@seznam.cz

Ve Slovinsku se spolupracovat může i musí

Studium v zahraničí – ideální příležitost poznat jiný kraj, vypilovat si jazyk, navázat nové kontakty a také poznat, jak jinde probíhá výuka a učení. Jana Běhalová, studentka magisterské žurnalistiky, tráví tento semestr v Lublani na tamější kolegyni FSS, na FDV (Fakulteta za družbene vede). Jak se na „družbene“ fakultě studenti druží? — Alexandr Průša

Chtějí studenti (dovoleně) spolupracovat?

Spolupracovat, nebo si jet individuálně? Zjišťovali jsme, jak na podobnou dichotomii nahlíží studenti naší fakulty. Ptali jsme se jich tentokrát hned dvakrát, jednak jestli za své studium narazili na nějaký předmět, kde by byla možná spolupráce studentů například při tvorbě společného projektu, a jednak jestli takové předměty vítají a jsou spokojeni s jejich nabídkou. — Alexandr Průša

Milé, milí, milá,

konečně se přiblížila ona chvíle, kdy se Halas vydá na svou cestu nejprve do tiskárny, a posléze k vám, čtenářům. Jak bývá smutným zvykem začátku akademického roku, byla to cesta dlouhá a strastiplná, dobrou zprávou budiž, že až do konce semestru se v Halasech budete doslova koupat – po tomto čísle ještě přijdou další dvě. V tomto čísle jsme částečně přistoupili na myšlenku pana prezidenta Klause (teď na enviru jistě zpozorní, ale o oteplování nejde) „peníze jsou až na prvním místě“ a hlavním tématem nám jsou stipendia. Dozvíte se, jaká všechna stipendia jsou, jak se k nim dostat, jak často se vyplácí a v jaké výši. Také vám představíme několik stipendistů, ať víte, kdo si svým školním úsilím vydobyl nějaký ten peníz. Mimochodem, víte, že v latině slovo stipendium znamená žold? — Alexandr Průša

Jak začali jinde?

Zajímavé je, že se s výukou nejdříve začalo (někde) v Brně a ve Zlíně, dvou městech skorosousedech. Dále směrem na západ, v Pardubicích, Praze a Ústí nad Labem, se však započali studenti vzdělávat mnohem později. Toto srovnání komentoval náš rektor Petr Fiala tak, v Evropě jsou semestry či trimestry rozloženy různě. A my sice brzo začínáme, v Německu se ovšem s výukou běžně končí až polovině července. Inu, jiný kraj, jiný mrav, jiný začátek výuky. — Alexandr Průša

Přes jedenáct tisíc. Tolik přihlášek přijali letos na Fakultě sociálních studií. Studenti, kteří se však na naši fakultu hlásili, se museli smířit s nejmenší šancí na přijetí. V přijímacím řízení uspělo pouze 1877 uchazečů. Pro akademický rok 2008/2009 zaslali uchazeči o studium na Masarykově univerzitě celkem přes 64 000 přihlášek. Nejvíce přihlášek podali uchazeči již tradičně na Filozofickou fakultu, kde evidovali přes 13 000 přihlášek, z nichž v 6155 případech uchazeči uspěli. — Hanka Trčková

Studený odchov

V chladnu to prý lépe myslí. To by mohli potvrdit Inuité, majitelé polárií, výrobci nanuků i František Běhounek. Stejné stanovisko nejspíš zastává i vedení fakulty, neboť jistě na jeho příkaz zajišťuje správa budov již od začátku semestru ve Studiu 5.27 moderní kryo-učebnu. Klimatizační jednotky běží naplno, aby udržely deset stupňů Celsia (padesát stupňů Fahrenheita), což dnes činí oproti venkovní temperatuře rozdíl i osm stupňů. Studentům to nejen oživí mozek, ale dojde i k posílení jejich imunitního systému, vyhnou se tak nebezpečným přechodům z vytopených místností do lezavého podzimního chladu. Teplo, které se nevyužije v pátém patře, dostává nejspíš k dispozici knihovna. Bakalářským pracím stejně jako Svitkům od Mrtvého moře svědčí nejvíc. — Igor Dostál

Senátní ruchy

Semestr nám letos prázdniny utnul nevídaně brzo, a proto jsme my, akademičtí senátoři, nelenili a již se jednou sešli. A opět to bylo v trochu jiné sestavě, než tomu bylo posledně. Na své těžce vydobyté místo ve studentské komoře rezignovala Kateřina Duxová, jelikož se přes Erasmus vydala poznávat krásy studia v cizině. Z náhradníka senátorem se tak stal Martin Habčák a hned studentské komoře přidal na světovosti, mluví na nás totiž slovensky. — Alexandr Průša