Bojové skúsenosti – FSS MU. Momentálna misia – Uniwersytet Wrocławski. Hodnosť – zahraničný študent. Spôsob boja – partizánsky. Úloha – prežite… — Martin Habčák

Listopadové zasedání senátu se zabývalo především penězi a personálními záležitostmi. A fakulto div se, mnohem zajímavější a dramatičtější podívanou nabídly personální záležitosti, tedy jedna z nich – volba předsedy senátu. — Alexandr Průša, senátor

Studenti často naříkají nad zmasověním výuky, nad tím, že si jich kantoři nemají šanci všimnout. Jistě, z velké části mají pravdu. Máte-li před sebou učebnu se sto tvářemi, kolik si jich zapamatujete? Šance je tak ještě v předmětech se seminární výukou pro dvacet lidí, ale ruku na srdce, kolik takových většina oborů naší fakulty nabízí? Je to zkrátka jiné, než když nastupoval na fakultu náš imatrikulační ročník (1996), kdy nás bylo na politologii třicet, ročníky před námi byly ještě menší. — Stanislav Balík, vedoucí Katedry politologie

Českou akademickou scénou hýbe otázka hodnocení vědy. Je zřejmé, že jedním z dominantních kritérií hodnocení je využitelnost vědeckých poznatků. Jako žádné kritérium není ani kritérium využitelnosti objektivním kritériem, ale smysl slova využitelnost je předmětem společenské (politické) definice. Využitelnost je v současné politicko-akademické debatě skloňována především s ohledem na možnost využití v průmyslu a růst ekonomiky. Vědecká bádání, která nelze bezprostředně průmyslově využít a zpeněžit, jsou vytlačována na okraj zájmu grantových politik. — Lucie Jarkovská, asistentka Oddělení genderových studií, Katedra sociologie

Běžný smrtelník, jak ho známe třeba ze sociologického dokumentu Velmi křehké vztahy, v noci spí a ve dne pracuje (tzn. uráží a pomlouvá osoby ve svém okolí). Zcela odlišný je životní rytmus studenta, z něhož by leckterý kalendář dostal epileptický záchvat. — Jan Martinek

Pre všetkých dvoch mojich fanúšikov, ktorým v poslednom čísle niečo chýbalo, mám dobrú správu. Poľské okienko je späť. A keďže by sa patrilo zachovať nejakú kontinuitu, začnem tam, kde som naposledy skončil. Vo svete krasnoludków. — Martin Habčák

Volby, volby, volby. Konečně se povedlo z voleb učinit klání, kdy opravdu o něco šlo. Anebo to tak alespoň vypadalo. Volby byly všude… a proto si myslím, že je zbytečné, abych je popisoval ještě na tomto místě. Ostatně, co bych tak dodával, plácat po zádech se sice umím, ale to raději provádím méně veřejně (před zrcadlem při svíčkách, to mi ke štěstí stačí). — Alexandr Průša

Stojím před stolem prohýbajícím se pod náporem islandských tradičních „pochutin“. Znovu si prohlížím, co je v nabídce a marně se snažím vybrat, co ochutnám. Pokud přísloví o lásce procházející žaludkem platí i co se týče vztahů k různým kulturám, myslím, že zamilovat se do Islandu bude fuška. Naposled si postesknu po českých knedlících, pokrčím rameny a naložím si na talířek ovčí varlata, zkaženého žraloka, velrybí tuk, v octu nakládaná játra, islandskou verzi black pudingu (většinu tohoto pokrmu tvoří krev), sušenou slanou tresku a několik kusů takzvaného „flat breadu“ – tmavého placatého chleba, kterým to hodlám všechno zajíst. Chybí už jen ovčí hlava. Tradiční islandská kuchyně možná nebude dobrým zážitkem, zato zcela určitě velice silným. — Marie Drahoňovská

Život sportovce se pojí s neustálými zkouškami. Je jedno, jestli jste atletem na vrcholové úrovni, nebo pouhým amatérem. A co víc, lenoch, který se rozhodl, že musí se svým životem něco udělat, je vystaven zkouškám daleko obtížnějším. — Viktorie Pokorná

V dnešním komerčním světě, kde mnozí hlásají, že peníze jsou metlou lidstva, se do popředí dostává stále více žádanější dobrovolník, o kterém vypovídá už samotné spojení slov v názvu: dobro a vůle. Dobrovolník se zapojuje do činnosti, z jeho pohledu užitečné, pouze z dobré vůle, bez potřeby honoráře. Přesto však jakoby byla jeho činnost efektnější. Neženou ho pravidla, která musí dodržovat, žene ho srdce, kterému naslouchá. — Kamila Obršlíková

Pokud nahlédneme do slovníků, zjistíme, že kulturou se v nejširším slova smyslu rozumí souhrn materiálních a duchovních činností, výtvorů a hodnot vytvořených člověkem, kdy jako její nejvyšší formu chápeme umění a vědu. Jak ale charakterizovat kulturu dnešních dní, na jejímž vytváření se sami podílíme? — Sabina Vojtěchová

When I think about my 6 months in Brno, I can definitely say coming to Erasmus was one of the best decision in my life. Before I came here, people told me Erasmus is only about parties or to improve English skills. And I was afraid that it will be just like that. I’ve put the Czech Republic on my list because I knew that it is a good place for traveling and life is not expensive there. But to be honest, I’ve never heard about any city from the Czech Republic except Prague before. I didn’t know what to expect from Brno, I even didn’t know how to pronounce it. Later I found out that Brno is one of the easiest words to pronounce, you might try „čtyři“. — Şeymanur Yönt

Hello! I am Sanne from Belgium. I am in Brno for five weeks now and I enjoy my stay here to the fullest. I arrived a few days before the orientation week and I did not know anybody here (except my buddy, I am thankful she was here to help me!). I did not know what to do and where to go, so everything was very exciting and a little bit strange. Once the orientation week started, I met so many people that I already began to feel at home here. It was not very hard to make friends. Everybody arrived here with the same mindset: to enjoy their stay and to meet a lot of new people. I have heard a hundred times “Hi, what’s your name?” and “Where are you from” during the first few days. Some of the people I met are already good friends of mine, it is amazing how fast everything goes. — Sanne Holvoet

Letadlo sebou zatřese a já si mnu nos, který se narazil o okénko. „Prosíme cestující, aby se připoutali, budeme přistávat,“ oznamuje mi hlas pilota a já se nemůžu dočkat. Konečně uvidím svou vysněnou zemi s nádhernou přírodou, činnými sopkami a azurově modrými jezery. Jen co proletíme sněhovou mračnou, otevře se mi před očima nečekaný obrázek. Černá plocha, kamení, uschlé chuchvalce trávy a nikde nic. Bezděčně se koušu do rtu a křiví se mi obočí. Mám pocit, že místo na Islandu přistávám na Měsíci. Skutečnou islandskou divočinu poznám až později. Ale teď už si připravte pytlíky, přistáváme. — Marie Drahoňovská

Hornatú, zelenú severnú časť ostrova oddeľuje od vyprahnutej, púštnej južnej časti najvyšší vrch Španielska, Pico del Teide, s výškou presahujúcou tritisíc sedemsto metrov. Práve táto neaktívna sopka začala stovky tisíc rokov dozadu vytvárať tento Kanársky ostrov, pričom najstarší roh je o sedem miliónov rokov starší. Priemerná ročná teplota sa tu pohybuje okolo pätnástich stupňov, a aj v januári sa neraz vyšplhá ku tridsiatke. Možno aj preto Tenerife ročne navštívi okolo desať miliónov turistov. — David Pásztor