Tribuna | Halas Časopis studentů Fakulty sociálních studií. 28. ročník

Tribuna — Strana 2

Po schodech či výtahem? Toť otázka

Skupinky studentů čekající před výtahy jsou k vidění téměř každý den. Mnohdy je zoufalý dav čekajících větší, než je výtah schopen pobrat, a mnohdy se v té skupince nacházím i já. Čas od času se stane, že díky neočekávaným okolnostem nestíhám doběhnout na přednášku v pátém patře včas a jsem tedy nucen použít výtah a tato možnost určitě denně napadá mnohé z vás. Problémem je však rychlost, kterou výtahy přepravují své uživatele. — Jakub Černohorský

Kdo šetří, má za tři?

Jediné exempláře knižních svazků v dlouhodobých výpůjčkách, nižší platy vyučujících a méně externích spolupracovníků. Tyto více či méně nápadné projevy finanční krize na fakultě dnes a denně všechny ujišťují o tom, že žijí ve spojitém tržním prostředí, které v době nedávno minulé zasáhla ekonomická recese. — Jitka Sklenářová

Diskuse k článku

Čtenáři Halasu na našem webu neobvykle živě diskutovali pod článkem z minulého čísla, který upozorňoval na nevstřícný přístup vedoucího Centra pro informační a komunikační technologie Libora Cahy k redaktorům Halasu. Vybrané příspěvky přetiskujeme. — Pavel Šíma

AD: Otevřený dopis koalice PANDA

Chcela by som reagovať na kritiku Koalície Panda z trochu iného uhla, ako to už urobila samotná redakcia. Možno pomôžem veci redakcie, pokiaľ stojím mimo ich týmu, takže nie som napadnuteľná konšpiračnou teóriou Panda koalície. Môžete sa taktiež pýtať, kto som ja. Vpodstate nikto. Tak ako vy som iba jedna z davu a iba som si prečítala Vašu kritiku. S Alexandrom Prušom sa nepoznám, tobôž nie som členom nejakej, Vami spomínanej, „mocenskej kliky/aparátu“. Nezdieľam však Váš pocit zadupaného hmyzu a na fakulte sa skutočne cítim spokojná a môžem myslím povedať to isté o mojich priateľoch na politológii. Žiadnu kritiku nevznášam, pokiaľ nemám čo kritizovať, alebo ak ma nič súrne nepáli. — Pavel Šíma

Don´t worry, be UČO

Řekni mi své UČO a já ti řeknu, kdo jsi. Jinak totiž nemáš ve vzdělávacím systému sebemenší šanci. Vedle rodného čísla, telefonního čísla, PSČ, PINu karty, PINu mobilního telefonu, hesla k mailu, hesla k Facebooku, primárního hesla k ISu, sekundárního hesla k ISu, čísla domu, čísla podprsenky, SPZ auta a mnohých dalších numerických zaklínadel se teď prokazuji i UČem. Bez něj by to na naší alma mater nešlo. Nechci tu kázat o starém faktu, že člověk je často charakterizován pouze anonymním číslem (žádná analyzováníhodná osobnost, vážení psychologové, jen číslo), ale nedá mi to a rýpnu si. — UČO: 333130

Chceš-li se učit cizí jazyky, nestuduj mezinárodní vztahy

Kdo neumí anglicky, jako by nebyl. Polovina studijní literatury je jen v angličtině. Ke zdárnému dokončení studia je zapotřebí absolvovat v angličtině minimálně jeden předmět. Jazykovou zkoušku musí mít každý. — Vendula Karásková

Místo na váš názor

Ať už jste student či učitel, už v příštím čísle tady může být váš názor, komentář, fejeton, reakce nebo cokoliv jiného, co vám ohledně fakulty leží na srdci nebo v žaludku. — Pavel Šíma

Otevřený dopis

Říká se, že tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne. Podobně i my jsme dlouhá léta pouze pozorovali ubývat vodu ze studánky, ale, jak říká další kapalné přísloví, náš pohár trpělivosti přetekl. Jistě se nyní zeptáte, kdo jsme „my“ a „trpělivost“ s čím? Nuže, „my“ jsme v užším smyslu dva studenti podepsáni níže, v širším smyslu však zastupujeme mlčící většinu, která se rozhodla zastavit otáčky spirály mlčení a už dále nehodlá tolerovat nekalé machinace seskupení okolo Alexandra Průši. — Albert Kšiňan, Petr Doležal – koalice PANDA

Reakce na otevřený dopis koalice PANDA

V redakci jsme dlouze diskutovali o tom, jestli otevřený dopis koalice PANDA vůbec otiskneme. Každému z nás bylo hned po přečtení jasné, že většina toho, co pánové Kšiňan a Doležal píšou, jsou v lepším případě nepodložené spekulace, v horším čisté lži. Spousta z nás z toho měla pocit, že se jen snaží zneužít stránky našeho časopisu, aby mohli uštědřit několik podpásovek člověku, který jim leží v žaludku. Na něčem takovém bychom se neradi podíleli. Na druhou stranu se nám nechtělo „cenzurovat" příspěvek do rubriky Tribuna, kterou jsme zakládali jako otevřenou naprosto všem FSSákům s jakýmikoliv názory. Nakonec nám s rozhodováním pomohl samotný napadený Alexandr Průša, kterému jsme dali dopis přečíst. K osočením se postavil nebojácně a řekl, že se jim bude bránit oficiální cestou. Jeho reakci si můžete přečíst v okénku „Ze Senátu“ jinde v tomto čísle. I my však musíme vyvrátit nepřesnosti, které autoři otevřeného dopisu hlásají o naší redakci. — za redakci Halasu Pavel Šíma, šéfeditor

Nebojte se nás, my nekoušeme

Halas se snaží přinášet nové a zajímavé informace. Občas však spolupráce se zaměstnanci fakulty není jednoduchá. Týká se to hlavně Centra informačních a komunikačních technologií (CIKT), sídlícího na naší fakultě ve druhém patře. Technici o své práci tvrdošíjně odmítají promluvit. — Hripsime Zohrabyan

Co fakulta dala

Jestli nesneseš kritiku, nelez na akademickou půdu. Tohle měl někdo říct režiséru Oliveru Malinovi Morgensternovi, než si k nám na fakultu přinesl k promítání svůj film Zatemněná demokracie a s ním přivedl i ministra vnitra Martina Pecinu. — Pavel Šíma, sima.pavel2@gmail.com

Místo na váš názor

Ať už jste student či učitel, už v příštím čísle tady může být váš názor, komentář, fejeton, reakce nebo cokoliv jiného, co vám ohledně fakulty leží na srdci nebo v žaludku. — Pavel Šíma

Co fakulta dala

Fakultní senát ani na čtyři pokusy nezvolil svého předsedu. Volba děkana se blíží. Ptáte se, jak to spolu souvisí? To jste neslyšeli nejnovější drby o fakultní politice? — Pavel Šíma

Ach, ty symboly!

V minulém čísle mě zaujal článek kolegy Habčáka o krasnoludkach. Jaké štěstí má Wroclavská univerzita, že se může ve světě prezentovat nevinnými trpaslíky. Trpaslík je naprosto nenapadnutelný, apolitický, všemi oblíbený symbol, uplatnitelný za každého režimu. Ne každá univerzita, včetně té naší, se může chlubit tak bezproblémovou figurkou. — Jan Brož

Kam s tím?

Člověk potřebuje ve svém životě opravdu nutně jen málo věcí. Některé jsou nezbytné občas, jiné pravidelně. Když to na někoho přijde, tak prostě musí. Je-li ovšem v kritickou chvíli na akademické půdě naší fakulty, je nanejvýš pravděpodobné, že se taková záležitost ošklivě zkomplikuje. Potřebné místnosti jsou totiž rozmístěny tak proradně, že než člověk jednu z nich najde, může být již pozdě. Ano, řeč je o toaletách. — Richard Skolek, student žurnalistiky