Minulý semestr odešly Masarykovy debaty, od podzimu končí divadlo | Halas Časopis studentů Fakulty sociálních studií. 27. ročník

Minulý semestr odešly Masarykovy debaty, od podzimu končí divadlo

Do rubriky Téma čísla napsal Adéla Beranová, Jaroslav Šeděnka (Neděle, 23. říjen 2011)

Masarykovy debaty z naší fakulty odešly, divadla v atriu skončila a zajištění letošního tradičního fakultního plesu je nejisté. Všechny tyto aktivity dobrovolně organizují studenti sdružení ve spolcích, které jsou v poslední době na fakultě v útlumu. Na to, čím je to způsobené, jsme se zeptali šéfky spolku Přesahy Petry Holbové a předsedy Debatního spolku studentů Masarykovy univerzity Ondreje Luntera.

Proč jste se rozhodli Masarykovy debaty z fakulty přesunout jinam?

Ondrej: Čistě z ekonomických důvodů. Za tři hodiny pronájmu auly a zapůjčení techniky jsme zaplatili 7800 korun, to je pro nás neúnosné. Jednu debatu jsme potom zorganizovali v aule právnické fakulty. Tu nám ale rektorát zakázal využívat, i kdybychom za ni platili, protože je prý pouze pro reprezentační účely. Další debata se konala na Staré radnici a poslední v sále B. Bakaly. Ten je větší než aula naší fakulty a za jeho nájem přitom zaplatíme o dva tisíce méně.

Místopředseda Akademického senátu naší fakulty Jan Martinek předložil vedení návrh, aby spolky využívaly místnosti zadarmo, pokud se zaručí za zaplacení případných škod. Vrátili byste se v případě přijetí návrhu zpět na naši fakultu?

Ondrej: Určitě ano. Fakulta by podle mě měla dát možnost spolkům fungovat bezplatně nebo levněji do té doby, než se postaví na nohy. My už jsme si sehnali vlastní financování, takže pro nás není problém ani platit nějaký nájem. Chápu, že fakulta potřebuje peníze, protože se jí snižují příjmy.

Různé spolky platily různé nájmy

Spolky platily vloni za pronájem různé ceny, některé využívaly místnosti i zadarmo. Nezkoušeli jste získat nájem levněji?

Ondrej: Nechci ten systém hodnotit, protože nikde vlastně není napsané, jak funguje. Debaty mají záštitu asi pěti děkanů jednotlivých fakult, dalších profesorů i soudkyně ústavního soudu. Správci budovy panu Jebasovi jsem řekl, že potřebujeme místnost a máme záštitu vedoucího katedry, a on mi řekl cenu. Až později jsem se dozvěděl, že kdybych zašel nejdříve za tajemníkem fakulty, mohl bych s ním domluvit snížení ceny.

Petra: Oficiální ceny nájmů i techniky se dají lehce zjistit. Jestli chcete nižší cenu, musíte přesně vědět, koho poprosit a za kým zajít. Pokud tu cestu někdo neprošlapal před vámi, nemáte šanci se to dozvědět. Což podle mě úplně znemožňuje vstup novým spolkům, protože než se zorientují v podmínkách fungování, můžou skončit.

Kolik platily Přesahy za pronájem atria pro divadlo?

Petra: Neplatili jsme nic. Divadla jsme organizovali během doby, kdy byla fakulta normálně otevřená a atrium bylo celou dobu studentům volně přístupné. Vstupné jsme vybírali jen dobrovolné. Poslali jsme kasičku, občas se vrátila s penězi, někdy prázdná, někdy jsme ji zpátky vůbec nedostali. Dříve jsem organizovala i Přílety ptáka Ludvíka, což je tradiční každoroční akce studentů katedry žurnalistiky, a tam se taky nájem nikdy neplatil.

Ondrej: My jsme měli kromě vysokého nájmu problém i se stipendii, dostali jsme jen čtvrtinu peněz, o které jsme žádali. Ze čtyř plánovaných debat se v minulém semestru nakonec konala jen jedna a chybějící peníze jsem doplácel z vlastní kapsy.

Proč vám stipendijní komise nevyplatila stipendium v plné výši?

Ondrej: Systém přidělování stipendií byl v minulosti netransparentní a náhodný. Z mé zkušenosti to byl pokus, omyl.

Petra: Pokud jste o stipendium ještě nežádali, nepřijdete ani na to, kam žádost odevzdat. Nikde není napsané, jak má vypadat. Já jsem si oklikou zjišťovala, jak mám žádosti napsat, a loni se nám povedlo získat stipendium na organizaci divadla i plesu. Základní pravidlo je, že nikdy nesmí být žádáno na nájmy, zaplacení techniky nebo něčeho takového. Stipendia jsou určeny pouze jako odměna za práci studentů.

Takže provozní náklady za všechny akce jste platili sami?

Petra: Pokud by někdo řekl, že prostředky stipendia použil pro zaplacení nákladů, může o stipendium přijít v plné výši. Neformálně nám bývalé vedení fakulty dalo najevo, že chápe, že to nemůžeme všechno zaplatit ze svého. Nesmí o tom ale mluvit.

Ondrej: V naší žádosti o stipendium jsme právě požádali i o uhrazení nákladů. Docent Holzer mi později neoficiálně řekl, že žádost byla zkrácena kvůli tomu. Když jsme opravenou žádost podali podruhé, získali jsme méně peněz s odůvodněním, že teď už je stejně patrné, že máme v plánu je použít k úhradě nákladů. Vím ale i o případech, kdy jiné spolky po stejném upozornění žádost upravily a stipendium potom získaly v plné výši. Problémem systému je, že proděkan může rozhodovat náhodně a kritéria může kdykoliv změnit, aniž by změnu oznámil.

Divadla v atriu končí

Pokud Přesahy nemusely platit nájem za organizování divadla v atriu, proč jste s ním letos přestali? Dříve jste pořádali představení každý druhý týden.

Petra: Studenti chodí rádi na divadla, ale nikdo už nechce přijít o hodinu a půl dřív to připravit. Je potřeba počkat na divadelníky, domluvit to s nimi a proplatit jim jízdu. Po divadle jdou všichni ostatní na pivo, ale organizátoři musí uklidit atrium, schovat světla a pak teprve můžou jít domů.

Kolik tedy máte nyní členů?

Petra: Letos je nás pět. V Přesazích jsou teď hlavně studenti vyšších ročníků, někteří už jsou dokonce absolventi. S přípravou plesu pomáhá dalších pět lidí, kteří ale nemají zájem se podílet na ostatních věcech.

Ondrej: V Debatním spolku je nás nyní přes dvacet, ale nejvíc práce dělá asi pět lidí.

Jak to vidíte do budoucna?

Ondrej: Nejdříve jsem oslovil své známé, ale teď nám přibývají členové z debaty na debatu. Jejich účastníci se sami zajímají o to, jestli se můžou přidat.

Petra: Na nejbližší schůzce se budeme zabývat jedinou věcí, a to tím, jestli dokážeme zorganizovat ples. Potřebujeme, aby do Přesahů přišli noví členové, kterým budeme moci celý spolek předat. Jestli se nikdo neobjeví, tak bude ples, pokud se nám ho vůbec podaří zorganizovat, posledním počinem Přesahů.

Fakulta žádný oficiální ples nepořádá. Jak se k vašemu plesu staví?

Petra: Z vedení fakulty nikdo v posledních letech nepřišel. Každý z vyučujících od nás dostal pozvánku a nabídku vstupenky zdarma, ale využila ji stěží desetina z nich. Každá katedra žije vlastním životem a pořádá vlastní akce, kterých se účastní všichni, od studentů přes doktorandy až po vyučující. Tím, že ples není oficiální, ho nikdo z vedení nemá zájem podporovat. Připadá mi, že fakulta spolky ignoruje, nebo jde trochu proti nim. Nepotřebujeme poplácávat po zádech, ale pokud může fakulta spolkům vyjít vstříc, proč to neudělá?

Čím by fakulta mohla spolkům pomoci?

Petra: Kromě zprůhlednění pravidel pro nájmy i stipendia je problémem minimální povědomí o spolcích. Přesahy mají na fakultě k dispozici jednu nástěnku v suterénu, ale jinak nemáme možnost studenty oslovit. Letáky uklízečky ze stolků v atriu i Krmítku večer vždy vyhodí, ostatní nástěnky patří katedrám a ty si je pečlivě chrání. Nemůžeme ani poslat studentům mail o programu divadla. Ve fakultních směrnicích je požadavek, že odesílání hromadných mailů musí schválit proděkan. Studenti o spolcích prostě nevědí.

Jak jsi tedy studenty zkoušela nalákat?

Petra: Většina jádra Přesahů jsou žurnalisté, proto jsem oslovovala prváky na žurnalistickém integračním pobytu. Na schůzku Přesahů pak přišel jeden nováček, ale nevydržel. Loni jsme organizovali představení spolků v atriu a představujeme je i na přednáškách. Problémem ale bylo, že představování organizoval jen jeden spolek. Všechny dřívější pokusy o vytvoření unie fakultních spolků bohužel vyšly do prázdna. My už se o to tolik nezajímáme, protože předpokládáme, že vyhasneme. Třeba pak někdy studenti přijdou na to, že divadla nebyla špatná a můžou v nich zase pokračovat.

K organizaci debat mě inspirovalo povídání v hospodě

Jak jste se ke spolkům vlastně dostali?

Petra: V prvním ročníku mě zaujal Spolek přátel ptáka Ludvíka. V té době jeho členové pořádali spoustu akcí, filmový klub a různé happeningy v Brně. Katedra žurnalistiky tehdy třeba neměla na rozdíl od ostatních kateder na chodbě pohovky. Neměla na jejich nákup peníze, tak jsme se na ně rozhodli vydělat – vybírali jsme peníze do klobouků a já jsem pekla sušenky, co se prodávaly u divadelních představení a ve Sluneční čajovně. Uspořádali jsme také první fakultní Slam poetry a fotbálkový turnaj. Z vydělaných peněz jsme nakonec koupili dvě pohovky a stolek, dovezli je na fakultu a smontovali. Do Přesahů jsem se dostala později.

Ondrej: Já jsem předtím při studiu pracoval, ale řekl jsem si, že chci raději pracovat v neziskovém sektoru.

Měl jsi v něm už nějaké zkušenosti, nebo byly debaty tvůj první neziskový projekt?

Ondrej: Začal jsem na slovenském projektu Demagog.sk. Tam sledujeme, jestli politici nelžou v televizních diskusích. K organizování Masarykových debat mě inspirovala debata v hospodě po přednášce Jiřího Baroše na politologii. Bavili jsme se o evropské integraci a ten rozhovor mi přišel hodně obohacující. Přestože jsme měli opačné názory, dokázali jsme se o nich bavit kultivovaně. Řekl jsem si, že bychom mohli zvát lidi, kteří mají co říct ke společenským tématům. V našem prostředí totiž podobná inteligentní diskuse chybí.

Ondrej Lunter

* magisterský student politologie
* vedoucí projektu Masarykových debat
* podílí se na projektu Demagog.sk, který sleduje politické diskuse na Slovensku

Petra Holbová

* magisterská studentka mediálních a komunikačních studií
* vede spolek Přesahy (zájemci o členství jí mohou napsat mail), pomáhala ve Spolku přátel ptáka Ludvíka
* pracuje pro LUNCHTIME.cz
* ráda čte, peče a vaří
* přes prázdniny jezdí jako vedoucí na dětské tábory

blog comments powered by Disqus