Poplatky za prodloužené studium zlevnily o dvacet tisíc

Do rubriky Minitéma napsala Marta Ošmerová (Sobota, 22. říjen 2011)

Minulé vedení fakulty chtělo zvýšit poplatky za prodlouženou dobu studia a snížit tak počet studentů, kteří studium prodlužují. Bývalý děkan Ladislav Rabušic se však dopustil formální chyby a byl proto nucen poplatek zrušit. Místo aby ho vrátil na původní výši, snížil jej na absolutní minimum. Fakulta tak přijde o miliony korun, které měly putovat do stipendijního fondu.

Naše fakulta má nejvíce přesluhujících studentů z celé univerzity. V minulém akademickém roce studium prodlužovalo 275 studentů bakalářského programu a devadesát studentů programu magisterského. Bakaláři i magistři přesluhují průměrně o 1,6 semestru. „Na takzvané nefinancovatelné studenty fakulta nedostává žádné peníze. Naopak, za každého studenta musíme univerzitě odvádět poplatek,“ vysvětlila bývalá proděkanka pro studium Markéta Pitrová.

Aby si studenti prodlužování studia rozmysleli, vedení fakulty se na jaře rozhodlo pro zvýšení poplatků za prodloužené nebo další studium. Měly být navýšeny z 14 400 na 24 tisíc korun za každých započatých šest měsíců studia. Studenti s tím však nesouhlasili a hledali podporu u Akademického senátu. Ten s radikálním zvýšením poplatků také nesouhlasil, děkan se ale jeho názorem řídit nemusí, a tak zvýšenou cenu prosadil.

Studenti se bránili dál

Na protest vznikl petiční výbor, který sestával ze studentů Ondreje Luntera, Matěje Feldeka, Mateje Hrušky a Karla Musílka. Společně vytvořili petici proti skokovému zvýšení poplatků. „Dle našeho soudu jde o špatně zavedené řešení, které ve schválené podobě bude jen trestat studenty, kteří se mu již nemohou přizpůsobit. Domníváme se, že před zavedením tohoto opatření by mělo nastat určité přechodné období. Proto jsme se rozhodli sepsat petici, která žádá vedení fakulty, aby zvýšení poplatku bylo odloženo o dva roky,“ vyjádřili se členové petičního výboru. Petiční akce trvala týden a organizátoři nasbírali přes pět set podpisů.

Následně se studentům podařilo najít formální chybu v rozhodnutí děkana. Chyba spočívala v tom, že opatření děkana bylo vydáno o dva měsíce později, než podle zákona mělo. „Zvýšení poplatku chápu, ale mělo být avizované dříve, aby jeho přijetí nebylo rozporuplné. Uprostřed hry se pravidla nemění,“ uvedl k tomu Ondrej Lunter.

Bývalý děkan Ladislav Rabušic svou chybu uznal a aby se vyhnul případnému soudu, navýšení poplatků zrušil. Jejich cenu však nevrátil na původní částku, ale snížil je na zákonné minimum 4436 korun. „Snížení na minimum bylo po právní stránce pro vedení nejbezpečnější řešení. Zároveň k němu však s trochou dobré vůle a komunikace nemuselo dojít. Loňská hranice nebyla sporná a jsem přesvědčený, že novou směrnici by nikdo nenapadl,“ zamyslel se Lunter.

Fakulta experimentuje, nebude na stipendia

Podle Ladislava Rabušice to bude zároveň způsob zjistit, jak se snížení poplatků projeví. „Při minimalizování poplatků si budeme moci ověřit, jestli počet studentů prodlužujících si studium ještě naroste. Pokud ano, bude to jasný argument, že výše poplatků hraje pro prodlužování studia velkou roli. Příští rok bychom pak znovu navrhli zvýšení na 24 tisíc korun,“ uvedl bývalý děkan. „I přes roční výpadek příjmů stipendijního fondu je na minimální sazbě pozitivní, že přesluhující studenti oproti loňsku ušetří deset tisíc korun. Peníze můžou použít na zaplacení letošních poplatků a získají tak dvouletý odklad zvýšení, který byl právě požadavkem petice," zareagoval Lunter.

Celkově je ve stipendijním fondu přibližně třináct milionů korun. Osm milionů z nich letos stipendijní komise rozdělila mezi třináct fakultních stipendijních programů. Například 1 750 000 korun bylo z fondu vyčleněno na podporu zahraniční mobility studentů. Tento semestr však přesluhující studenti zaplatí do fondu o téměř čtyři miliony korun méně než před prázdninami. To se promítne i do výše přidělovaných stipendií.