Nejúspěšnější fotografie jsou zpět

Do rubriky Kultura napsala Michaela Dočkalová (Pondělí, 24. říjen 2011)

Pokaždé, když se chystám na výstavu World Press Photo, nemohu se ubránit pocitu, že opět nic pozitivního neuvidím. Z hlediska žurnalistického a fotografického lze ovšem brát fotografie za mistrovská díla, jež nám přibližují uplynulý rok – jak jinak – plný tragédií.

Dalo se předpokládat, že letošní výstava operovala hlavně s přírodními katastrofami na Haiti, nepokoji v thajském Bangkoku či vojenskými konflikty na Blízkém východě. Alespoň pro mě je ale tento ročník jiný než všechny ostatní. Nikdy dříve mě totiž žádná z vystavovaných fotografií nezaujala tak, abych se k ní vrátila hned třikrát (kdybych měla více času, vrátím se i po čtvrté). Zatímco ostatní snímky jsou plné násilí a lidského neštěstí, tato fotografie neobsahovala ani jedno a přesto dokázala vyvolat mnohem víc emocí.

Na fotce je zobrazena pláž s téměř bílým pískem a v pozadí rozvlněné moře. Jenže fotograf nechtěl zachytit nějaké přímořské letovisko s mnoha turisty. Místo nich jsou tu vojáci, jedni leží, druzí vestoje přihlížejí. Moc jich ale není. Nacházíme se na somálském území, kde armádní rekruti právě procházejí šestiměsíčním výcvikem. Okamžitě však musíte poznat, že ani dva tisíce vojáků v táboře s názvem al-Džazíra (na fotografii je jich sotva čtyřicet) se somálskými piráty bojovat nebudou. A pokud ano, nezvítězí.

Před dvaceti lety se somálská armáda zhroutila a od té doby žádnou pořádnou nemají. Somálsko je stále nejchudší a nejnebezpečnější zemí na světě a fotografie zoufalství této východoafrické země ještě umocňují. Tenhle snímek je předstupněm mnoha dalších, těch, na kterých už je jen násilí.