Čtyřiapadesátiletý Henry G. Loeser je původem z Milwaukee v USA. Bakalářský titul získal na univerzitě Phoenix v oboru Business administration. Do České republiky přišel v roce 1993 jako člen USA Peace Core, a na naší fakultě dokončil magisterské studium v oboru Evropská politika. Nyní je v doktorském studijním programu Sociologie, studuje a učí na fakultě dva kurzy – Radio Management a Community Media. !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Je páteční dopoledne. Sedím v poloprázdném Krmítku a vychutnávám si ranní kávu v trochu napjatém očekávání z nadcházejícího rozhovoru. Jaký vlastně je Henry Loeser? V rohu uvidím povědomou tvář. Ležérní chlapík s obrovským úsměvem na mě kývá. Vida, zpověď může začít.
„Můj život? Prostě si užívám tu cestu.“
Zajímá mě, jak se vlastně Henry Loeser ocitl v samotném srdci Evropy. Jeho život v Americe nebyl nijak neobvyklý; kromě občasných rolí v reklamách a menších filmech jako například Mrs. Doubtfire působil mnoho let v managementu médií, především v rádiu. Co ale bylo impulsem pro opuštění dobré práce a známého prostředí? Na tuto otázku se zatváří záhadně. Jak se zdá, peníze nejsou to, co by dobrodruhovi stačilo ke štěstí. Přidal se proto jako dobrovolník k „posádce“ USA Peace Core (organizace posílající své pracovníky do zemí s rozvíjejícím se demokratickým režimem, aby zde pomáhali vybudovat instituce, které jsou pro fungující demokracii typické – pozn. red.) a byl vyslán do České republiky, aby pomáhal jako konzultant při budování komerčního sektoru médií. Potom, co procestoval republiku a pomáhal provozovatelům soukromých rozhlasových stanic nastartovat jejich „business“, se usadil v Brně.
„Vždy jsem byl obchodníkem, ve kterém se však ukrýval vědec.“
Do Brna přišel před dvěma lety, když se rozhodl zanechat definitivně dráhy obchodníka a získat svůj magisterský titul na naší fakultě. I v rámci své absolventské práce se zaměřil na média; tentokrát ale na ta, která se stala jeho novou vášní: třetí sektor médií, tedy komunitní média. Právě ten u nás totiž podle Loesera chybí. Kromě kurzu Radio management tak začal zde na fakultě vyučovat nový předmět Community media a cílem jeho doktorského studia se stalo zkoumání počátků třetího sektoru médií v České republice, Rusku a Maďarsku. A jak se mu na naší fakultě vlastně líbí? Reakce je více než jednoznačná, doplněná nadšeným výrazem ve tváři. Kolegy i své studenty jednoduše miluje a je velice překvapen jejich rozhledem a vstřícností. Sám má ale i po tolika letech problémy s češtinou a jeho jedinou výmluvou bývá to, že on je zkrátka špatný student. Má-li pak ve všeobecnosti srovnat americkou a evropskou kulturu, oceňuje náš větší důraz na pospolitost a sociální benefity, jako je například neplacené vysokoškolské vzdělání. Když se zeptám na klasickou otázku, jak mu chutná české pivo, bohužel se musím obejít bez jasné odpovědi. Henry Loeser je abstinent, proto chcete-li ho pozvat na skleničku, minerálka bude nejlepší volbou.
„Narazil jsem tu na velmi úrodnou půdu.“
S naší fakultou má velké plány. Stal se jakýmsi patronem nově vznikajícího rádia na fakultě a rozhodně míní pokračovat ve své kariéře člena CMFE (Community Media Forum Europe), která spolupracuje s Evropským parlamentem na tvorbě komunitních médií v členských zemích. Podle Loesera jsou nejen na naší fakultě lidé, kteří nejsou spokojeni s nabídkou státních a soukromých médií. Právě FSS se však má stát epicentrem třetího sektoru, pokud bude trvat zájem studentů a ostatních participantů. Nejen kvůli svému výzkumu musí Loeser hodně cestovat; zbývá pak vůbec čas na osobní život? Dvakrát rozvedený a bezdětný poutník má sice mnoho přátel, ale vlastní rodinu zatím neplánuje. Každé léto ale navštěvuje svých jedenáct sourozenců a čtyřiašedesát synovců a neteří ve Státech, přičemž ještě s přehledem zvládá pracovat na volební kampani Baracka Obamy.
Henry Loeser neví, kde se bude za deset let na své cestě nacházet. Směr ale zná. A zatím je tady. Cestuje po Evropě, učí u nás na fakultě, a buduje tu něco, v co věří… jeho život ho hlavně baví. Často jej můžete potkat v okolí kolejí Vinařská, kde už dva roky bydlí, se sluchátky na uších, anebo v Krmítku popíjet kávu. Pokud se chcete o našem učiteli dozvědět víc, není nic jednoduššího. Prostě se ho zeptejte…
blog comments powered by Disqus