I Mladá fronta se někdy utne

Do rubriky Kultura napsala Michaela Dočkalová (Středa, 30. listopad 2011)

Druhý listopadový týden byl plný setkání se zajímavými osobnostmi. Mohli jsme si například poslechnout Jiřího Kubíka, zástupce šéfredaktora MF DNES. V ten samý den večer nás svou návštěvou poctil i jeden ze zachráněných Wintonových dětí, o němž se více dočtete v článku Terézie Śimové.

Kubík nám velmi zaujatě vyprávěl o investigativní žurnalistice a o tom, jak je snadné dostat se před soud. Ještě štěstí, že nás tam bylo tak málo. Představa, že každé slovo, které kdy do novin či jiného periodika napíšeme, budeme muset desetkrát zvažovat, odradí snad každého, kdo o novinařině jako svém budoucím povolání skutečně uvažuje. Dokonce se nám Kubík přiznal, že i Mladá fronta několikrát skončila před soudem. A prohrála ho.

Redaktoři uvedli mylnou informaci nebo (samozřejmě neúmyslně) urazili nějakého člověka. Ve většině případů však šlo žalobci pouze o omluvu, nikoliv o finanční náhradu. Mladé frontě to však na serióznosti rozhodně nepřidalo.

Pravdou zůstává, že být investigativním žurnalistou je vskutku prestižní povolání. Hlavně v případě „JK“ týmu (Janek Kroupa, Jaroslav Kmenta a Jana Klímová) v MF DNES, kam by se jistě chtěla dostat většina ze začínajících žurnalistů. Ovšem volnost, kdy jsou novináři oproštěni od všech dalších povinnosti a věnují několik týdnů jedinému článku, je vyvážena rizikem nedostatečného ověření informací. Neustále je totiž hlídá někdo, kdo si všimne i malé nepřesnosti a požene je před soud pro omluvu. Já bych se ale klidně hnát nechala. Novinařina za to riziko rozhodně stojí.