Mezi nejsilnější argumenty proti tezi patřila hrozba zneužití silného mandátu, který by prezidentovi připadl. Odpůrci přímé volby se obávali i zvolení nekompetentní osoby. „Je velmi nebezpečné, že bude zvolen populista a nedej bože skutečně diktátor, kterého média velmi dobře odprezentují. Vyhraje takový prezident, který má nejblíž Blesku,“ řekl senátor Grulich.
Miloš Zeman argumentoval tím, že díky přímé volbě by bylo možné zabránit korupci a manipulaci v parlamentu při volbě prezidenta. Navíc by se podle Zemana lidé začali více zajímat o politiku, měli by pocit spoluúčasti a zároveň spoluodpovědnosti. „Za normální situace by na způsobu volby nezáleželo, obě možnosti jsou demokratické. Ale my nemáme normální situaci, je tu malá důvěra v politiky. Nebojme se změn, posilněme roli občana, můžeme tak možná prohloubit důvěru ve volební systém,“ podpořil jeho názor Lukáš Jelínek.
Zatímco při hlasování na začátku vyhrávala mezi publikem spíše přímá volba, na konci již byla většina proti. K úspěchu si tak mohli blahopřát Tomáš Grulich a Roman Chytilek, kteří na svou stranu přiklonili celých devatenáct procent návštěvníků.
Další Masarykova debata se uskuteční v lednu. Jejím tématem bude zpoplatnění studia na vysokých školách, organizátoři tedy očekávají vysoký zájem.