Jak vznikl nápad na vytvoření této Stipendijní komise?

Nápad se zrodil v Akademickém senátu. Senátorům se nelíbilo, jak jsou stipendia rozdělována. Proto se rozhodli, že by měla vzniknout Stipendijní komise, která by zaručila posuzování a vydávání stipendií na kulturní a spolkovou činnost.

Jak jste se stala předsedkyní Stipendijní komise?

Na konci února jsem dostala e-mail od Pavla Buršíka, který informoval o tom, že bude zavedena Stipendijní komise a všichni zájemci o členství v ní se mohou přihlásit. Já jsem na tento e-mail odpověděla a byla jsem vybrána na základě určitých kritérií Studentskou komorou Akademického senátu. Na jedné z prvních schůzek členové komise navrhli, koho by chtěli za předsedu. Kandidáti pak měli na výběr, zda kandidaturu přijmou či nikoliv. Potom jsme měli volební řeč a přešli jsme k volbě. Asi jsem je přesvědčila natolik, že jsem se stala předsedkyní. Také jsem nebyla zvolena napoprvé, ale až ve druhém kole.

Kolik členů komise má?

Je nás dohromady pět. Přičemž já jsem předsedkyně a dalšími porotci jsou Jan Motal, Magdaléna Křížová, Matěj Feldek a Jakub Weiner. Jan Motal zároveň zastupuje zaměstnaneckou část. V pravidlech máme napsáno, že pokud nějaký zaměstnanec projeví zájem o členství v komisi, bude vyslyšen.

Jak dlouhé je vaše funkční období?

Funkční období je na rok a neshoduje se s akademickým rokem. Začíná v únoru, kdy probíhá první kolo udělování stipendií.

Měli jste dvě veřejná zasedání. Scházeli jste se i mimo ně?

Několik schůzek proběhlo, ale protože jsme všichni vytížení, velmi často komunikujeme přes e-maily nebo přes facebookovou skupinu. Tam probíhá velmi živá diskuze o pravidlech, způsobech fungování, případně kritériích hodnocení, protože každý je chápe jinak.

Narychlo vytvořená pravidla byla nejasná

Jak probíhalo vytváření pravidel pro udělování stipendií?

Studentská komora nám po ustanovení dala pravidla, jejichž navrhovatelem byl senátor Jan Martinek. Rozhodování bylo založeno na deliberativním principu, o kterém Jan psal bakalářskou práci. Proto chtěl na akademické půdě vytvořit těleso, které by na tomto principu fungovalo. Pravidla měla spoustu nedořešených věcí, což byla například naše pozice ke Studentské komoře nebo na jak dlouho a jak jsme voleni.

Mohli jste jako komise ovlivnit podobu pravidel?

Na pravidlech jsme spolupracovali už v únoru, kdy probíhalo první kolo. Vzhledem k tomu, že pravidla byla poměrně děravá, snažili jsme se, aby další kolo bylo jasnější. Takže v průběhu března jsme se je snažili přepracovat a víceméně jsem je vypracovala já. My jako komise jsme se snažili deliberativní princip rozdělování stipendií upozadit, protože ne všichni s ním souhlasíme. Nicméně pravidla v závěru schvalovala Studentská komora a deliberativní princip opět převládl, protože senátoři ho chtěli.

Pravidla pro rozdělování stipendií jsou založena na principu všechno nebo nic. Není to nespravedlivé vůči dobrým projektům, které však mají nadhodnocený rozpočet?

Princip všechno nebo nic byl nápadem Studentské komory, ale v komisi jsme s tím nesouhlasili. Chtěli jsme, aby komise mohla snižovat částky, které si žadatelé navrhnou. Nakonec jsme se domluvili na kompromisním řešení, které platí od březnového kola. Na veřejném zasedání se s žadatelem můžeme domluvit, že žádanou částku sníží. Pokud s tím souhlasí, tak ve druhém kole hlasujeme už o snížené částce. Právě díky tomu, že částku můžeme snížit, mají dobré projekty větší šanci, že budou podpořeny, i když v prvním kole měly nadsazený rozpočet.

Na jakou kulturní a spolkovou činnost je stipendium určeno?

Problém je v tom, že kulturní a spolková činnost je poměrně široká oblast. Z fondu by měla být odměňována práce studentů, kteří jsou ve spolcích. Velmi často se nám však stává, že studenti žádají o stipendium, aby zaplatili nájmy, nebo žádají o cestovné na různé konference a podobně. Někdy se je snažíme odkázat na jiné stipendijní programy, pokud máme pocit, že by grant mohl být udělen z jiných prostředků. Hlavně proto, že ostatní stipendijní programy operují s daleko větším rozpočtem, než máme k dispozici my.

Padesát tisíc na všechny projekty nestačí

Měli jste při jednání v komisi nebo se senátory s něčím problém?

Největší potíže byly v komunikaci se Studentskou komorou, která nás zřizuje a chce nás řídit. Komunikace přes ni byla poměrně neflexibilní. Můj názor je, že by komise měla být autonomním orgánem minimálně závislým na Studentské komoře.

Jak by měl podle vás systém pro udělování stipendií ideálně vypadat?

Problém je podle mě v tom, že máme omezené prostředky. Padesát tisíc je doopravdy málo a máme spoustu kvalitních projektů, které bychom rádi podpořili. Zároveň by bylo dobré, kdybychom mohli podporovat pouze práci studentů a ne platit nájmy, případně občerstvení. Takže by měl určitě fungovat nějaký další stipendijní fond nebo mechanismus, který by podporoval právě náklady spolků. A osobně nesouhlasím se systémem deliberativního hodnocení.

U druhého kola udělování stipendií nebyla známa pravidla a posunul se termín. Proč k tomu došlo?

To byl právě problém v komunikaci se Studentskou komorou. Komise měla pravidla už na začátku března, ale nebyla oficiálně vyvěšena, což má na starost právě Studentská komora. Senátoři to zjistili až na konci března po několika našich urgencích.

Myslíte, že byla informovanost o stipendiích dostačující?

Osobně si myslím, že moc ne. Na druhou stranu mě překvapilo, že spousta lidí o Stipendijní komisi ví. Propagace leží na Studentské komoře a myslím si, že se zatím bohužel moc nepovedla.

Je smutné, že spolky peníze od fakulty zase vrátí na nájmech

Zlepšilo by podle vás situaci, kdyby spolky podporovala více fakulta než stipendijní fond?

Určitě by to bylo lepší. Minimálně kdyby podporovala činnost, která je přímo propojena s katedrami, ať už výukově nebo prostřednictvím různých projektů. Myslím si, že stipendijní fond by měl sloužit k tomu, abychom oceňovali pouze práci studentů. Přijde mi smutné, že studentské spolky žádají o podporu své činnosti na konference konané ve spolupráci s katedrami a na nájmy na fakultě. Fakulta jim tak pomocí stipendia zaplatí nájem, který oni vlastně vrací zpátky fakultě. Stává se nám velmi často, že se katedry snaží náklady delegovat na někoho jiného, a tak spolky odkazují na stipendijní fondy. Bohužel na nájmy a ještě na ocenění práce nemáme dostatek finančních prostředků.

Žádaly všechny spolky o stipendium?

Neznám úplně všechny spolky na fakultě, ale určitě všechny nežádaly.

Mohla je podle vás odradit složitost nového systému?

Myslím, že systém není zase až tak komplikovaný. Problém je spíše v nedostatku informací. To bychom rádi zlepšili. Většinou se žadatelé mohli poučit na facebookových stránkách Studentské komory a rovněž Stipendijní komise má své stránky. Zároveň se snažíme vše uvádět v Informačním systému.

Z komise odcházím, protože nesouhlasím se systémem

Společně s Janem Motalem chcete ze Stipendijní komise odejít. Proč?

Odcházíme kvůli tomu, že zásadně nesouhlasíme s deliberativním způsobem hodnocení žádostí. V komisi jsme hlasovali a shodli jsme se na tom, že se nám tento princip nelíbí a není podle nás vhodný pro rozhodování komise. Chtěli jsme změnu, ale Studentská komora to nereflektovala. Těžko mohu hájit před neúspěšnými žadateli systém, se kterým nesouhlasím, a být zodpovědná za rozhodnutí učiněné elektronickým klikáním.

Příští semestr bude komise uplatňovat stejný postup jako doteď?

Pravděpodobně ano, protože pravidla schvaluje Studentská komora. Vzhledem k tomu, že senát tvoří určití lidé v čele s Janem Martinkem, který je zásadním propagátorem deliberativního principu, nemyslím si, že by tomu bylo jinak.

Kdy přesně končíte?

Nechtěli jsme komplikovat březnové kolo, takže jsme se rozhodli odejít až po něm. Další kolo je až v září, takže máme půl roku na to, abychom odešli. Komise toho půl roku nic moc nedělá. Jediné, co musí udělat, je vymyslet nová kritéria hodnocení pro zářijové kolo.

Jak hodnotíte své působení ve Stipendijní komisi?

Je to rozhodně zajímavá zkušenost. Člověk se seznámí se zajímavými a aktivními lidmi. Zjistí, že fakulta je hodně provázaná. Kolem projektů se v podstatě motají stále stejní lidé, kteří se střídavě angažují v různých spolcích. Všichni se tu znají. Ale to neznamená, že by měli nějakou výhodu vzhledem ke komisi. Snažíme se hodnotit projekty objektivně. Navíc spoustu věcí na fakultě samozřejmě nemůžu postihnout. Nevím, co se děje na katedře environmentalistiky nebo na žurnalistice. Díky práci v komisi jsem se dozvěděla o mnoha zajímavých aktivitách, které se na fakultě dějí.

Medailon

Mgr. Anna Matušinová

• narodila se v roce 1987 • pochází z Lysé nad Labem • vystudovala obory mezinárodní vztahy, evropská studia a právo na Univerzitě Karlově • studuje doktorský program evropských studií • byla členkou ISC a AEGEE

blog comments powered by Disqus