Jak se "dělá" multikulturalismus v Kanadě? | Halas Časopis studentů Fakulty sociálních studií. 33. ročník

Jak se „dělá“ multikulturalismus v Kanadě?

Do rubriky Fakultní ruchy napsala Gaby Khazalová (Středa,  3. říjen 2012)

Spíše nižší počet účastníků, přesto živá diskuse a uvolněná atmosféra – takto vypadala přednáška pořádaná katedrou sociologie na téma „Multikulturalismus v Kanadě“. Na přednášce vystoupila Marta Zágoršeková z katedry mezinárodních vztahů Ekonomické univerzity v Bratislavě.

Cílem bylo seznámit posluchače s filozofickým pohledem na dnes často skloňovaný pojem multikulturalismus v kontextu kanadské politiky, zejména éry vlády premiéra Pierra Trudeaua. Nedebatovalo se však pouze o historických událostech a pojmosloví, ale především o osobní zkušenosti Zágoršekové s životem v Kanadě.

Stipendium na kulturní šok

Jaký je rozdíl mezi multikulturalismem a multikulturalitou? Tímto klíčovým vymezením pojmů započala přednáška docentky Zágoršekové. Dnes už jde o běžně užívané pojmy nejen v sociálních vědách. V sedmdesátých letech za vlády premiéra Trudeaua, důležité postavy kanadské politiky, byl tento fenomén teprve v počátcích. A právě na tuto éru, charakteristickou quebeckým separatismem a samotným vypořádáním se s tímto problémem, byla zaměřena pozornost. Nedílnou součástí debaty se stal ale také osobní dojem Zágoršekové z její návštěvy Toronta, kam se dostala v roce 2000 díky stipendiu kanadské vlády za účelem studia mezikulturních vztahů. „Bydlela jsem na ulici, kde byl kostel, mešita, synagoga i pagoda, všechno na jednom místě.“ Takto popisovala kulturní šok, který prožila po příjezdu do země tak odlišné od komunistického Československa, odkud dříve nemohla vycestovat.

Češi a Slováci pospolu moc nedrží

Objektem jejího zájmu byla jednotlivá etnika, jejich způsob utváření komunit a prostoru, kde žijí. „Já Kanadu nazývám salátovou mísou,“ podotkla Zágoršeková. Trefná metafora míchaného salátu, kde jsou všechny ingredience v jedné míse, ale přesto je integrita každé zachována, vystihuje onu typickou různorodost pro Kanadu. Cílem státu není vytvořit z imigrantů „Kanaďany“, naopak každý má právo uchovat si své národní zvyky a tradice. Na rozdíl od početných skupin především východoasijských národů, které jsou vnitřně silně integrované, Češi a Slováci se údajně moc nesdružují. Jak poznamenala jedna z posluchaček: „Na to jsme zřejmě příliš malý národ.“

Mluvilo se ale také o návštěvě taoistického pohřbu či multikulturního centra v areálu univerzity, které se ukázalo být střediskem pro multikulturní sex. Těmito a dalšími příběhy ze života Zágoršeková ilustrovala, co všechno si lze pod pojmem multikulturalismus v Kanadě představit v praxi. Celý výklad však provázela především neformálnost. Atmosféru přednášky mohla posluchačům připomínat pouze powerpointová prezentace.

blog comments powered by Disqus