Studenti potřebují motivovat ke studiu technických oborů | Halas Časopis studentů Fakulty sociálních studií. 27. ročník

Studenti potřebují motivovat ke studiu technických oborů

Do rubriky Univerzita napsala Marta Ošmerová (Neděle, 11. listopad 2012)

Pět hodin odpoledne, aula naší fakulty je plná. Prozíravější studenti si dokonce zarezervovali místa a nemusí stát. Všichni jsou zvědaví na Masarykovu debatu, která nese téma Nabídka na vysokých školách by měla odpovídat poptávce na trhu práce.

Debatovat dnes přišli pouze muži. Tezi podporují prorektor pro studium na Vysokém učení technickém Miloslav Švec a viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Pavel Juříček. Na nesouhlasnou stranu se přiklánějí profesor Univerzity Karlovy Jan Sokol a generální ředitel Siemens ČR Eduard Palíšek.

První vystupuje prorektor Miloslav Švec ze souhlasné strany. Podle něj jsou studijní programy nereagující na pracovní poptávku luxusem za velké peníze. Vyzdvihuje tak přednosti VUT. „Snažíme se udržet masovost studentů, jde nám především o kvalitu. Při tvorbě studijních programů spolupracujeme s firmami, aby absolventi naší školy nalezli uplatnění,“ zdůrazňuje Švec.

Pracovní poptávka se rychle mění

Oponuje mu bývalý ministr školství Jan Sokol. „Když mi bylo patnáct let, moji rodiče si mysleli, že klíčem k úspěchu je umět těsnopis. Dnes většina z vás neví, co to je,“ domnívá se. Argumentuje tak, že přizpůsobení se poptávce je krátkodobá záležitost. Za několik let může být úplně jiná. Také zmiňuje, že studentům nelze vnucovat technické obory. Hrozilo by, že ze školy po krátké době stejně odejdou, nebo školu vystudují, ale hůř než ostatní studenti, kvůli nedostatečnému zájmu. „Aby studenti chtěli studovat technické obory, musí je k tomu někdo motivovat. To ale není starostí vysoké školy,“ uzavírá Sokol svou řeč.

Pavel Juříček chce být vtipný a začíná svůj projev výrokem, že debata proběhne v poklidu. Nemáme čekat, že se debatéři pokopou motykami. „Česká republika je zemí průmyslovou, a to se nezmění. Chybí tu ale mnoho kvalitních techniků,“ sděluje Juříček známý fakt. Nezapomíná vypočítat, kolik studoval škol a zmínit, že není obětí humanitních oborů. Pochází přece z VUT. Také tvrdí, že umí posoudit svět z pohledu vzdělanosti. „Před čtyřiceti lety byla Jižní Korea agrární a nevzdělaná, dnes je tomu naopak. Zato Česká republika nabízí vějíř studijních možností, které není možno ufinancovat,“ vysvětluje Juříček.

Jako poslední se slova ujímá Eduard Palíšek, který je také absolventem VUT. Dopodrobna zkritizuje danou tezi a označuje ji za špatně formulovanou. Pak nastiňuje, že kdyby nabídka skutečně odpovídala poptávce, školy by produkovaly úzce vyprofilované zaměstnance, kteří by měli omezené možnosti kariérního i osobního růstu. „Pokud není zrovna poptávka po určitých zaměstnancích, neznamená to, že nejsou a nebudou potřeba,“ míní Palíšek.

Může být gymnazista konstruktérem?

Po úvodních projevech začíná diskuze a Pavel Juříček nostalgicky vzpomíná na svého dědečka, který vystudoval gymnázium. Pak se vrací k tématu a podotýká, že z gymnazisty nelze udělat dobrého konstruktéra. „Důležitý je zájem. Pokud ho student má, může se stát konstruktérem,“ oponuje mu ale Sokol a za pravdu mu dává i Švec.

Debata se stáčí pouze k technickým oborům, což přiznává i Miloslav Švec. Vytahuje čísla, podle kterých osmdesát pět procent studentů VUT zůstává v oboru. Souhlasí s ním i Eduard Palíšek, který publiku ukazuje tabulku, podle které šedesát procent těchto studentů najde práci ještě před ukončením.

V Česku je příliš mnoho vysokoškoláků

Podle Jana Sokola není potřeba mít hodně vysokoškoláků, protože inteligence zůstává pořád stejná. „Je potřeba snížit zejména počet magisterských a doktorských studentů.“ Pavel Juříček souhlasí a dodává, že v Česku je až příliš vysokých škol, ze kterých je čtyřicet procent studentů neuplatnitelných na trhu práce. Musí se tak spokojit s prací, na kterou stačí vystudovat střední školu.

„Myslím si, že řečníci nakonec debatovali na trochu jiné téma, než zněla samotná teze. Debata se točila kolem technických oborů, a jestli je zvládne i člověk, který má vystudovaná humanitní studia,“ vystihuje debatu student mediálních studií a žurnalistiky Ondřej Marosz. S tezí nesouhlasil už před debatou a přesvědčivé argumenty Jana Sokola a Eduarda Palíška ho v názoru utvrdily. K nim se také přiklonila většina publika. Nesouhlasnou stranu podpořilo šedesát jedna procent diváků, což je o devatenáct procent více než na začátku. Tím se stala vítězem celé debaty.

blog comments powered by Disqus