Jak se budí Duverger aneb o jednom politologickém pasování

Do rubriky Fakultní ruchy napsal Petr Opršal (Čtvrtek, 13. prosinec 2012)

Je to už poněkud klišé v halasáckých reportážích, ale klub Mersey ve středu 4. prosince praskal ve švech. Není divu, vstupenky na politologické pasování byly vyprodané už týden předem. Zkušení magisterští mazáci a vzorek pánů pedagogů se zde sešli, aby uvedli prváky z naší fakulty do stavu politologického.

Hned na začátku je třeba říct, že staré poučky o takových večírcích vzaly za své. Zkušenost většiny lidí říká, že na takovýto dýchánek je vhodné dorazit tak s půlhodinovým zpožděním, neb by tam stejně nikdo nebyl, a že na nebohé politologické zárodky čekají „veselé hry“ jako z dob gympláckých lyžařských zájezdů. No, kdybyste takovouhle odpověď napsali do testu z předmětu POL666 Politologické pasování, nezískali byste ani jeden bod.

Už po osmé si nebylo skoro kam sednout, všude skupinky v družném hovoru a barmani se u pípy nezastavili. V zadním nekuřáckém salónku frčel fotbálek, první páry se pozvolna osmělovaly na parket. Páni DJové se pečlivě starali o zábavu a neskončili jen u diskotékového dusotu – na řadu přišla i stará dobrá klasika z let šedesátých a kytarovky z devadesátých.

Ale na pasování se nechodí jen pít či natřásat se na parketu. Chvíli po deváté hodině se k DJskému pultíku dostavili páni vyučující Šedo, Čejka, Kopeček, Havlík, Eibl a Chytilek. Poslední jmenovaný se chopil Blackwellovy Encyklopedie politického myšlení, postrachu všech nebohých politologických začátečníků a symbolicky pasoval zástupce politologických nováčků. „Už chápu, proč je ta kniha tak tlustá,“ pronesl při té příležitosti docent Chytilek.

To však nebylo z programu všechno. Aby byl odvrácen konec světa, apokalypsa politologických paradigmat, návštěvníci si měli nacvičit Duvergerovu bipolární čtverylku. Velebný kmet, pětadevadesátiletý politolog Maurice Duverger, sice prý ležel v komatu, ale tanec, který na závěr večírku převedly tři skupinky nadšenců, ho z něj jistě vzbudil.

Pasování proběhlo úspěšně, mnozí se seznámili, většina si zatancovala a v příjemném duchu popila a jisté je, že mnozí si večírek protáhli až do rána. Jsou snad jen dvě věci, co by se možná daly vytknout – DJové hráli chvílemi tak nahlas, že by jeden neslyšel ani vlastní teoretické koncepty, a v polovině večera už bylo v klubu tak plno, že skoro nebylo kam se postavit. Ale to jsou jen drobnosti, většina návštěvníků jistě z pasování odcházela plná zážitků a v dobrém rozpoložení.