Co musí student obvykle podstoupit, aby se mohl pracovní stáže zúčastnit?
Základní informace máme vyvěšené na webu, ale především si student musí sám vybrat cílovou organizaci. Není totiž v našich silách zprostředkovávat s organizacemi stáže pro zhruba 140 studentů, kteří každoročně vycestují. Proto studentům pouze poradíme, kam se mají obrátit při hledání stáže. Často dostávají tipy od svých fakult nebo učitelů. Na našem webu pak máme seznam, kde všude absolventi stáží byli, zde se mohou zájemci inspirovat. Pokud má student vybranou organizaci, musí si s ní sepsat takzvaný pracovní plán, který mu potvrdí garant stáže na naší univerzitě. Dalšími nezbytnými dokumenty jsou motivační dopis, akceptační dopis, výpis známek, životopis a potvrzení o znalosti jazyka.
Jaký je o stáže zájem?
Zájem se pomalu ale jistě zvyšuje díky dobrým zkušenostem studentů, kteří stáž absolvovali. Snažíme se počty neustále navyšovat, ale vše se odvíjí od rozpočtu, který nás limituje. V posledních dvou letech od nás každoročně vyjede asi 140 studentů. To je zřetelný nárůst oproti předchozímu období, kdy přes náš program vycestovalo méně než 100 studentů ročně. Ale pokud to srovnám se studijním pobytem od Erasmu, nejsou to až tak vysoká čísla. Je to způsobeno především tím, že u stáží musí studenti řešit více věcí spojených s výjezdem.
Jak vysoká je úspěšnost u žadatelů o stáž?
Počet kladně vyřízených žádostí je poměrně vysoký, jedná se přibližně o šedesát pět procent všech žadatelů.
Jaké druhy stáží nabízíte?
Jde především o to, aby stáž úzce souvisela se studijním oborem studenta, pracovní stáže nejsou vysloveně rozdělené na druhy. Student by si měl stáž vybrat tak, aby se mu kryla s náplní jeho studijního oboru.
Mají všichni studenti nárok na stipendium?
Studenti dostávají stipendia téměř vždy, výjimku tvoří pouze ti, kteří vyjedou na pracovní stáž do země svého původu. Říká se jim „zero grant students“ a nárok na finanční podporu u nich zaniká. Výšku stipendia stanovuje tabulka, ve které jsou uvedeny paušální částky na měsíc pobytu v dané zemi. Pro každou zemi jsou tyto paušální částky jiné.
Studenti nejraději jezdí do Francie a Německa
Jak dlouho se letní stáže pořádají?
Stáže jsme začali pořádat od akademického roku 2007/08. Byla jsem tou dobou na mateřské dovolené a práci koordinátorky jsem po návratu do práce převzala od mé kolegyně.
S kolika zeměmi spolupracujete?
Jedná se o dvacet sedm zemí Evropské unie a o země přidružené, do kterých patří Švýcarsko, Turecko, Norsko, Chorvatsko, Lichtenštejnsko a Island.
Jaké jsou nejoblíbenější destinace studentů?
Studenti nejraději jezdí na stáže do Německa a Francie, u těchto zemí pravidelně zaznamenáváme největší počet žádostí. Dále je poměrně hodně oblíbená i Belgie, potom už jsou ta čísla celkem vyrovnaná. Záleží samozřejmě i na tom, jak je cílová země drahá. Naopak do zemí bývalého východního bloku, jako je Polsko, Maďarsko nebo Litva, vyjíždějí studenti nejméně.
Které země s vámi jako první zahájily spolupráci?
Jsou to právě ty země, do kterých studenti nejvíce jezdí, jmenovitě Německo, Francie a Belgie. V těchto zemích jsou spolehlivé organizace, za kterými studenti pravidelně vyjíždějí a které jim samy katedry doporučují. Studenti, kteří byli ve Francii nebo Německu, tyto země svým kolegům chystajícím se na zahraniční stáž vřele doporučují.
Největší problémy spočívají v komunikaci
Podle jakých kritérií většinou studenti vybírají – vítězí země nebo pracovní zaměření?
V první řadě se rozhodují podle pracovní náplně jejich stáže. Chtějí mít takovou stáž, aby je bavila a byla jim i přínosem. Klíčová je tedy především organizace, do které se studenti chystají. Dalším kritériem je samozřejmě jazyk, kterým se v dané zemi hovoří. Až potom je to většinou cílová země, kam se chtějí studenti podívat.
Mají studenti některé fakulty výrazně větší zájem o stáže než ti z ostatních fakult?
Největší zájem dlouhodobě zaznamenáváme ze strany studentů Ekonomicko-správní fakulty, dále je velký zájem o stáže i z Fakulty sociálních studií. Další čísla jsou už spíše vyrovnaná. Záleží také na tom, k jakým typům stáží studenti vyjíždějí; například z přírodovědecké fakulty jezdí studenti převážně na stáže zaměřené na výzkum. Z Filozofické fakulty se pro změnu hlásí studenti, kteří si chtějí zdokonalit znalost cizího jazyka.
Mohou se stáží zúčastnit i vyučující?
Nemohou, tohle je program určený výhradně pro studenty, kteří jsou aktuálně v aktivním typu studia. To znamená, že nesmí mít přerušené, nebo dokončené studium v oboru, přes který se chystá na stáž vyjet.
Jaké jsou nejčastější komplikace, se kterými se setkáváte při své práci?
Komplikace nám naštěstí až tak moc nenastávají. Nejvíce řešíme problémy s váznoucí komunikací ze strany organizací, ale to je převážně na studentovi, jak se s organizací domluví. Ta by měla před zahájením stáže předložit pracovní plán, nad kterým se musí zamyslet a vyplnit ho. Takže největším problémem pro studenty je sehnat si zavčasu od své organizace všechny potřebné dokumenty, aby se mohl u nás přihlásit k uzávěrce. Občas se objevily malé problémy s organizacemi, které se později ukázaly jako nedůvěryhodné nebo nezajímavé, ale ještě se nám nestalo, že by stážista odjel ze zahraničí kvůli neplnění požadavků ze strany organizace.
Nedá se tento typ problémů spojit s konkrétní zemí?
Ne, tyto komplikace byly spojené čistě s organizací. Jeden z těchto případů se týkal pracovní stáže v Anglii, při které došlo k využívání stážistů na jinou práci. Jednalo se o jistou organizaci, kterou vlastnili Indové a student, který zde pracoval na stáži, nemohl dodržovat pracovní plán. V podstatě dělal tu nejhorší práci ve firmě. Druhý případ se stal v jedné ze skandinávských zemí, i tady se jednalo o podobný problém. Ale jsou to opravdové výjimky, státy v nich nehrají vůbec žádnou roli. Pokud student vyjede na jinou univerzitu, žádné problémy mu prakticky nehrozí. Nejhorší to bývá u malých firem, ve kterých pracují řádově jednotky zaměstnanců, zde je riziko nepromyšlenosti náplně pracovní stáže největší. Ale stalo se nám také, že si majitel organizace se stážistou nesedl po osobní stránce. Naštěstí se vztahy obou do jisté míry urovnaly a student stáž v této organizaci dokončil.
S jakými komplikacemi se nejčastěji setkávají studenti?
Největším problémem stážistů je najít si své pracovní místo ve firmě a přizpůsobit se tamní rutině. Chvíli jim trvá, než se v organizaci usadí a než si na práci v cizím jazyce zvyknou. Další velký problém, který studenti řeší, je ubytování. Často se stává, že ještě před stáží řeší vhodné bydlení za rozumnou cenu, protože organizace svým stážistům zpravidla ubytování nezajišťuje. Vesměs se jedná o praktické a každodenní záležitosti.
Vyskytl se někdy nějaký větší problém při uskutečnění stáže?
Za tři akademické roky, co stáže koordinuji, jsem zatím nezaznamenala žádný velký problém, který by snad dokonce měl vést k ukončení stáže ještě před jejím začátkem nebo v jejím průběhu. Pokud studenti stáž zruší, je to většinou z jiného důvodu, než že by měli s danou stáží nějaký problém. Jedná se například o získání lepšího stipendia z jiných univerzit nebo o ukončení studia spojeného s nástupem do zaměstnání.
Univerzita je bezproblémovou jistotou
Setkali jste se naopak s nějakým kuriózním zážitkem, který byl spíše úsměvný?
Na žádný vysloveně kuriózní zážitek si nepamatuji. Snad jen, že čas od času se nám nějaká studentka na stáži vdá a pak musíme řešit administrativní komplikace spojené se změnou příjmení. Běžně se stává, že nám studenti posílají fotografie nebo postřehy ze svých stáží, abychom viděli, jak to v těch zemích funguje.
Se kterými institucemi máte nejlepší zkušenosti?
Pokud si dobře pamatuji, tak studenti vyjíždějící na stáž na různé univerzity neměli nikdy žádný problém, co se týče organizačních záležitostí ze strany školy, kde působili. Horší komunikace může nastat s malými institucemi převážně administrativního typu, které by mohly stážisty využívat jako levnou pracovní sílu a nedodržovat tak předem dohodnutý pracovní plán.
Proč jste se rozhodla pracovat v Centru zahraničních studií?
Poté, co jsem dostudovala vysokou školu, jsem hledala zaměstnání a do rukou se mi dostal inzerát, že Centrum zahraničních studií hledá pracovníka. Přišlo mi to zajímavé, protože jsem po studiu strávila nějakou dobu v zahraničí a chtěla jsem dál trávit čas v mezinárodním prostředí. Na inzerát jsem odpověděla a vše nakonec vyústilo v můj nástup do zaměstnání zde v centru.
Jak dlouho tady působíte?
V Centru pracuji dvanáctým rokem, z toho jsem pět let byla na mateřské dovolené. Momentálně jsem na místě koordinátorky druhým rokem po návratu z poslední mateřské dovolené.
Cestovala jste za studií?
Za dobu mých studií jsem ještě necestovala, protože jsem dokončila školu několik let po revoluci a programy výměnných pobytů nebo pracovních stáží teprve začínaly. Ve škole jsem totiž měla jen ruštinu a pár let angličtinu a netroufla jsem si s touto jazykovou výbavou vycestovat.
Kam byste nejraději v rámci vašich stáží vycestovala?
Nejraději bych asi vyjela do Velké Británie, protože mám ráda angličtinu. Dále by mě velmi lákaly i skandinávské země, kde je podle mého názoru nejpropracovanější organizace. Ve Skandinávii dochází k problémům méně než jinde a všechno tam perfektně funguje.
Medailon
Mgr. Věra Honzíková
- narodila se roku 1976 v Hranicích na Moravě
- absolventka MU v Brně
- od roku 2001 pracuje v Centru zahraničních studií
- v současné době bydlí v Brně
- je vdaná, má 2 děti