V Café Práh se můžete vydat za vesmírnou zábavou

Do rubriky Kultura napsala Kristýna Turečková (Neděle, 17. březen 2013)

Netradiční zábava, netradiční společnost, netradiční kavárna. Co v Café Práh rozhodně nenajdete, jsou konvence. Malá kavárna je nejen dějištěm Vesmírných večerů, ale také hraje zásadní roli v životech mnoha lidí.

Café Práh pořádá každou poslední středu v měsíci improvizační show s názvem Vesmírné večery. Její podstata spočítá v tom, že herci nemají předem daný scénář. Spontánně reagují na podněty publika, které jim mnohdy připravuje krušné chvíle.

Řekni slovo

Návštěvnost malé kavárny Café Práh, sídlící nedaleko Vaňkovky, čítala do dvaceti lidí. Když začalo představení a herci na pódiu vyžadovali interakci s publikem, cítila jsem se poněkud stísněně. Jak by také ne, když vás cizí člověk před zraky několika párů očí vyvolá a přikáže „Řekni slovo!“, a vás nenapadne nic více intelektuálnějšího nebo alespoň rýmovatelně zakomponovatelnějšího nežli slovo marmeláda. Pak další tři minuty koukáte, jak se na marmeládu skoro nic nerýmuje, takže máte pocit kazitele pointy.

S pokročilým večerem se mi však podařilo splynout s publikem a začala jsem si pomalu přetvářet náhled. Sice jsem už žádná slovní hesla z rukávu nevynesla (částečně proto, že mi hned po vyřčení onoho záludného slova na „m“ bylo z jeviště řečeno, že se mě příště už na nic nezeptají), zato jsem se na nahozených udičkách obecenstva opravdu bavila.

„Naše skupina funguje dva roky, hrajeme ve složení dvou až čtyř lidí. Pořádáme večery čistě pro zábavu, za dobrovolné vstupné,“ říká kulturní produkční Café Práh, zakladatel Vesmírných večerů a rovněž bývalý student filozofické fakulty, Michal Šimíček. Spojování Vesmírných večerů s televizní Partičkou, která by se mohla mnohým lidem při slově improvizační show vybavit, však herci odmítají. Zdůrazňují, že hlavním cílem je bavit lidi pro vlastní potěšení, a ne dělat z představení byznys. „Rodinná atmosféra kavárny se mi moc líbí. Jsem tu dnes podruhé a dobře jsem se bavil“, chválí show návštěvník Jan Čížek a při odchodu se širokým úsměvem děkuje hercům.

Příprava na skutečnou práci

Ani Café Práh není zcela obyčejným místem. Je to nezisková kavárna patřící pod sdružení Práh, kde pracují klienti z chráněných dílen. „Jsou to především lidé s duševními poruchami, které práce tady připravuje na zapojení do pracovního procesu,“ dodává Šimíček.

Nevím, kdo z pracujících byl či nebyl klientem sdružení Práh a zdali tam někdo takový vůbec ten večer byl. Slíbila jsem si ale, že až budu v příhodné denní době poblíž, zastavím se. Kromě kávy si vychutnám i netradiční atmosféru a budu na cestě k překročení vlastního prahu k většímu pochopení.