Většina předmětů na oboru je přitom zakončena pouze písemnou zkouškou. „Lepší by bylo, kdyby se svolala akademická obec magistrů politologie a vedení ji se svým záměrem seznámilo,“ myslí si student oboru Karel Gargulák. „Vzpomeňme si jen na obecné pravidlo, že nároky na ukončení předmětu se nesmí zhoršit oproti podmínkám uvedeným v sylabu. V tomto ohledu může určitá skupina studentů cítit příkoří z toho, že se jim zhoršily podmínky ukončení svým způsobem v průběhu předmětu,“ okomentoval změnu.

Podle Balíka změna podoby státních zkoušek není nečekaná ani náhlá. „Jde o výsledek dlouhodobě probíhající debaty. Ústní zkoušení zvýší důstojnost magisterské zkoušky. Slibujeme si od něj spíše dialogický charakter. Místo testových otázek, na jaké studenti odpovídali třeba již třikrát v různých předmětech, se budeme bavit spíše o podstatě problému,“ uvedl Balík. Zdůraznil navíc, že se obor díky změně na ústní formu státních závěrečných zkoušek zařadil do hlavního západoevropského proudu.

S odhlédnutím od rychlosti, s jakou změna začne pro studenty oboru platit, se k ústním státnicím přiklání i Gargulák. „Je mi ale jasné, že za současného stavu nemusí vyhovovat všem. Obecně by se podle mě měl vyrovnat poměr mezi ústními a písemnými zkouškami po celou dobu studia, zvlášť v rámci sociálněvědních oborů. Schopnost vyjadřovat se je jednou z nejdůležitějších znalostí, které nám studium může dát,“ vysvětlil.

Vedoucí katedry upozornil také na fakt, že podoba státních závěrečných zkoušek doposud nebyla nikde deklarovaná a byla jen otázkou zvyku. „Nyní jsme přechod na ústní podobu deklarovali tři měsíce dopředu, což považuji za dostatečné,“ řekl Balík. Podotknul, že se nezměnila doporučená studijní literatura ani okruhy témat. „Studenti tedy budou prezentovat stejný rozsah znalostí jako doposud, jen jinou formou,“ dodal.

blog comments powered by Disqus