Fotbalista Baroš nám vlastně pomohl přes hranice, vzpomíná reportér Jan Moláček

Do rubriky Fakultní ruchy napsala Nikola Boková (Pondělí, 25. březen 2013)

Jan Moláček, bývalý zahraniční zpravodaj České televize a současný investigativní novinář televize Nova, zavítal v úterý 19. března i na naši fakultu. Ačkoliv hlavním tématem jeho vyprávění byly nepokoje v Sýrii, publikum se ptalo i na to, jak se pracuje v ohrožení života nebo zda se dá vůbec mluvit o objektivitě médií.

Pár dní před samotnou diskuzí ji organizátoři přesunuli z menší učebny pro zhruba padesát lidí do jednoho z největších přednáškových sálů na fakultě s kapacitou dvě stě posluchačů. Už půl hodiny před oficiálním začátkem se sál začíná plnit a pár minut před diskuzí už zájemci jen těžko hledají místo k sezení. Není divu, Moláček vzbudil zájem nejen u studentů žurnalistiky, politologie či bezpečnostních a strategických studií, ale i členů syrské komunity v České republice nebo odborníků na problematiku Blízkého východu, jakým je Marek Čejka.

Moláček posluchačům nejprve přibližuje, jak vlastně televize získává zprávy ze zahraničí. „Většina televizních stanic kombinuje informace získané z agenturního zpravodajství s vlastními nebo převzatými zdroji,“ říká a zdůrazňuje, že právě při práci v Sýrii byly poprvé za zdroj považovány i amatérské záběry natočené na mobilní telefony. „Poprvé tak bylo třeba řešit, jak ověřit záběry, které jsou na telefonech natočené,“ zdůrazňuje.

Současný reportér pořadu Na vlastní oči byl jako zahraniční zpravodaj v Sýrii celkem třikrát. Brněnskému publiku promítá z každé cesty jednu reportáž. „Při první cestě do Sýrie jsme narazili na závažný problém. Nedalo se tam totiž dostat. Mnohem lákavější možnost se objevila na přelomu let 2011 a 2012, kdy jsme byli do Sýrie oficiálně pozváni,“ vysvětluje Moláček.

Zatímco při první cestě do Sýrie natáčel jeho štáb pouze na hranicích s Tureckem, kam mířily tisíce uprchlíků, při druhé cestě se po Sýrii pohyboval převážně autobusem a po místech, která ovládala syrská vláda. „Museli jsme se pravidelně hlásit na místě, kterému říkali "Ministerstvo informací“ a nemohli jsme navštívit místa, kde se bojovalo," říká. Týden před Moláčkovou návštěvou si boje vyžádaly první oběť z řad západních novinářů – francouzského fotografa. „Tato informace nám zrovna nepřidala, ale doufali jsme ve štěstí,“ dodává.

Po třetí byla jeho návštěva nejvíc nebezpečná. Ocitl se totiž prakticky v první linii bojů. „Situace v zemi se změnila. Povstalci na severu ovládli dostatečné území a některé hraniční přechody s Tureckem, takže jsme se do země mohli dostat i bez víza či pozvání vlády,“ objasňuje. Přejít turecko-syrské hranice Moláčkovi a jeho kameramanovi nepřímo pomohl fotbalista Milan Baroš, který v tu dobu hrál za turecký klub Galatasaray. „Ačkoliv jsme se báli, že dostat se do Sýrie bude těžké, neměli jsme nakonec na tureckých hranicích žádné problémy. Česko tam znali i díky Barošovi,“ vtipkuje Moláček.

Po úvodní přednášce následuje diskuze, při které se Moláček přizná, že arabsky neumí. „Považuji to za svůj dluh svým syrským přátelům,“ tvrdí. Publikum se zajímá třeba o to, jak spolu novináři a Syřané spolupracovali. „Vzhledem k tomu, že jsme nebyli první štáb, který tam natáčel, místní obyvatelstvo už vědělo, co novináři potřebují a jak jim to zajistit,“ odpovídá Moláček. Padají i otázky na objektivitu médií. „Přestože objektivita je v současnosti spornou záležitostí, zůstávají podle mého názoru západní média kvalitnějším zdrojem informací, než ta syrská,“ myslí si Jan Moláček.