Překvapením Masarykových debat byl tolerantní konzervativec Joch | Halas Časopis studentů Fakulty sociálních studií. 26. ročník

Překvapením Masarykových debat byl tolerantní konzervativec Joch

Do rubriky Univerzita napsala Kateřina Špičáková (Pátek, 17. květen 2013)

Otázka, zda povolit adopci dětí homosexuálními páry, byla tématem poslední Masarykovy debaty tohoto semestru. Teze tak tematicky navázala na probíhající Queer univerzitní týden. Debata přinesla řadu překvapení: od osobních detailů ze života Anny Jančaříkové, přes volání po tradičních rodinách a rolích Ilony Burdové, až po překvapivě tolerantní názory konzervativce Romana Jocha.

Tezi, zda by měly mít homosexuální páry legální nárok na adopci dětí, napadl hned v úvodu Roman Joch. Podle něj nemá nikdo žádné právo, tedy legislativně ukotvenou a garantovanou možnost, na výchovu žádného dítěte kromě toho, které sám zplodí. „Neexistuje právo ani jednotlivců, ani párů získávat jiné děti než vlastní. Pokud zavedeme právo na legální nárok, tak se z dítěte stane komodita, kterou přece není. Musíme myslet na jeho nejlepší zájem,“ připomněl Joch. Své odpůrce ale překvapil souhlasem s adopcí dítěte v případě, kdy již vyrůstá v homosexuální rodině a partner rodiče se o dítě stará.

Zastánce výchozí teze, kterými byli Anna Jančaříková ze serveru drbna.cz a Zdeněk Sloboda ze sdružení PROUD, tím potěšil. I adopce dítěte partnerem je dnes podle Jančaříkové pro homosexuály problém a vztah k dítěti se tím pro ně komplikuje: nebiologický rodič má problémy zastupovat dítě ve škole nebo v nemocnici, ačkoliv ho vychovává. „Zejména lesby si pořizují své biologické potomky. Před několika lety jsme usilovali o adopci dítěte partnerem a od té doby došlo k velkému posunu. I tak ale děti z homosexuálních rodin vyrůstají v právním vakuu,“ řekla Jančaříková. Dodala také, že homosexuální páry by měly mít možnost adoptovat dítě z dětského domova. „Pro dítě není nic horšího než ústavní péče,“ odkázala tak Jančaříková nepřímo na téma minulé Masarykovy debaty.

Změříme feminitu gayů?

Zdeněk Sloboda zaujal publikum názorem, podle kterého stát homosexuální páry diskriminuje. Opakovaně pak zdůraznil, že podle něj neexistují typicky ženské mateřské a mužské otcovské role vázané jen a pouze na pohlaví rodiče. „Představa tradiční rodiny je idealizovaná a nic takového ve skutečnosti neexistuje. Rodiny se mění, jsou různá mateřství a otcovství, role se promíchávají a zastávat je umí oba partneři. Přece nebudeme měřit feminitu a maskulinitu homosexuálů, pak bychom ji museli měřit i u heterosexu­álních párů,“ namítl Sloboda.

Adopce dětí homosexuálními páry podle něj proto není otázkou psychologickou ani právní, ale spíše politickou a ideologickou. A připomněl také, že registrované partnerství vypadlo z nového občanského zákoníku.

Návrat k pozitivní deviaci

Perličkou debaty byly kontroverzní názory Ilony Burdové, podle které si nesou děti z nekomplemen­tárních rodin trauma. Za rodiny, které svým přístupem dětem ubližují, označila jak homosexuální, tak nefunkční heterosexuální. „Pokud v rodině chybí rodičovský vzor, dítě se tu roli nenaučí. S dítětem z homosexuální rodiny jsem ale dosud nepracovala. Nicméně preferuji pozitivní deviaci a návrat k tradičním, pozitivním hodnotám,“ prohlásila Burdová.

Ona a Jančaříková byly ve skutečnosti náhradnicemi za Viktora Paggia ze souhlasné strany a Františka Schneiberga za odpůrce. „Je škoda, že se debaty nezúčastnili původní řečníci, protože Jančaříková a Burdová se na podobnou debat příliš nehodily. Měly co říct, ale s původní sestavou by debata byla sofistikovanější“, myslí si studentka, která si nepřála být jmenována.

V současnosti si registrované homosexuální páry nesmí osvojit dítě z dětského domova, ačkoliv jako jednotlivci mohou. Proti tomu se queer komunita zásadně ohrazuje a považuje to za diskriminaci. Podobně smýšlelo i brněnské publikum: osmdesát procent účastníků debaty se základní tezí souhlasilo hned od začátku, po skončení diskuse se jejich řady ještě o čtyři procenta navýšily.

blog comments powered by Disqus