Facebook, Google, Břeclav, T-Mobile. Konference se ptala, jak se dnes stavět k osobním údajům

Do rubriky Fakultní ruchy napsala Kateřina Špičáková (Čtvrtek, 23. květen 2013)

Co všechno o nás ví Facebook, operátor nebo veřejnost skrze média? A jak se proti tomu lze bránit? Jsou osobní údaje součástí nezadatelných osobních práv, které všem bez rozdílu garantuje ústava? A máme právo získat údaje, které dobrovolně poskytujeme Googlu, zpátky? O tom se diskutovalo na právnické konferenci Ochrana osobnosti v internetovém věku ve středu 15. května na naší fakultě. Konferenci uspořádaly Lidové noviny slavící 120. výročí svého založení.

Jana Cibulku zajímalo, jaké informace o něm T-Mobile sbírá. Tak si o ně požádal podle „zákona o data retention“. A po čtyřech měsících dohadů svoje data jako první v republice získal. Student a datový žurnalista Jan Cibulka tak letos v únoru prolomil místní neochotu operátorů poskytovat svým zákazníkům zpětnou vazbu o tom, co jim sami zákazníci o sobě prozradí.

„Z dat se dá vyčíst jenom moje orientační poloha podle toho, na jakou signální věž se můj mobil při volání přihlásil. Překvapilo mě, jak nudný život vlastně vedu,“ vtipkoval Cibulka. Zdůraznil ale, že zákon, podle něhož postupoval, nepočítá s chytrými telefony ani mobilním internetem. „V době, kdy je v každém mobilu internet, se dá o jeho uživateli zjistit skoro všechno, včetně toho, s jakými čísly tráví noc. I když nemá co skrývat, jsou to citlivá data,“ dodal.

Podle experta na Facebook Matěje Myšky dnes ale velké firmy získávají data i o lidech, kteří jejich služby nevyužívají. „Facebook dělá i stínové profily na základě referencí,“ prozradil publiku. A připomněl také, že ochrana soukromí se vztahuje i na Google, který uživateli nabízí ve spojení se zadaným výrazem další slova. Podle Myšky tak třeba ke jménu politiků automaticky nabízí nelichotivé odkazy.

Kdo je zranitelný?

Zatímco druhá polovina konference se věnovala zejména technologiím, první byla ve znamení etiky a práva. Do diskuze se hojně zapojovalo i publikum složené ze studentů i právníků – nechyběli mezi nimi Marian Kokeš z Nejvyššího správního soudu, advokátka Klára Samková nebo obhájce jihomoravských disidentů Jiří Machourek.

Podle soudkyně Nejvyššího správního soudu Kateřiny Šimáčkové by měla média a soudy chránit zejména údaje o obzvlášť zranitelných osobách. Mezi ně řadí děti a duševně nemocné. „Za zásah do osobních práv považuji předsudečné informování o menšinách,“ řekla Šimáčková a zmínila loňskou břeclavskou kauzu, kdy lživá informace o údajném útoku Romů na bílého chlapce způsobila napětí v jinak bezproblémovém městě.

„Uvažuji o tom, že požádám o smazání stínového profilu na Facebooku. Nevěděla jsem, že něco takového existuje. Nechci, aby se o mně kdokoliv mohl něco dozvědět,“ prozradila po skončení konference studentka mediálních studií a sociologie Aneta Vojtová.