Někteří nezasvěcení si možná položí otázku, co je vůbec Okrašlovací spolek zač a co je jeho náplní. „Není to něco, co bychom si jen tak vymysleli. Trochu navazujeme na tradici prvorepublikových okrašlovacích spolků, které si kladly za cíl zvelebovat své okolí,“ říká Jan Blažek, vedoucí Okrašlovacího spolku v posledních dvou letech. Tradice toho sdružení je mnohem starší, už od roku 1999 sdružuje členy a příznivce Katedry environmentálních studií. Vznikl dříve, než se naše fakulta oddělila od fakulty filozofické, proto se jeho první aktivity konaly právě na nynější „fildě“. Výsledky jsou vidět dodnes – na dvorečku budovy v ulici Arna Nováka rostou stromky, které tu členové Okrašlovacího spolku zasadili v rámci Stromových slavností.
Toliko ke spolkové historii. Jak si ale vede Okrašlovací spolek dnes? „Od roku 2001 jsme zapojeni do projektu Adopce na dálku, máme adoptovanou indickou holčičku Swapnu, které financujeme studium,“ uvedl Honza. S adopcí Swapny byla od počátku spojena i myšlenka, že příspěvky na její studium bude spolek získávat svoji vlastní činností. A tak jsou Swapně posílány peníze získané prodejem ručně vyráběných šperků, přáníček nebo pletených ponožek. „Poslední dobročinnost, kterou jsme uskutečnili, bylo zaplacení ročního zdravotního pojištění pro třináct tělesně postižených dětí ze Special Need Children Center v Ghaně. Peníze jsme získali z aukce předmětů, která proběhla 17. října v rámci oslav desátého výročí založení naší katedry.“
Na otázku proč je dnes spolek na naší fakultě méně vidět, má Honza tuto odpověď: „Je to možná tím, že jsme v poslední době hodně navazovali spolupráci i vně naší fakulty. Z akcí, které se netýkaly našeho bezprostředního okolí, lze uvést čištění turistických tras v Moravském krasu od odpadků, spolupráci s občanským sdružením Potůček při vodohospodářské revitalizaci Jeseníků či čištění pastvin na jihu Moravy.“ Zároveň však Honza dodává, že by se spolek chtěl opět „vrátit“ do Brna.
Okrašlovák v poslední době navázal spolupráci s několika neziskovými organizacemi. Výsledkem kooperace s jednou z nich, konkrétně s Ekologickým institutem Veronika, je i envirobazar, který se koná 28. a 29. listopadu v kavárně Trojka (najdete ji v Domě pánů z Kunštátu). Okrašlovací spolek zde bude předvádět své výrobky, například peněženky z tetra paků. Takovýto bazar by se měl objevit i na naší fakultě – uvažuje se o umístění „bazarové skříně“ přímo v budově fakulty. „Studenti by do ní odkládali nepotřebné věci, a co by se jim hodilo, mohli by si zase vzít,“ popisuje Honza tuto ideu. Veronika není jediná neziskovka, se kterou spolek spolupracuje. Se sdružením Rezekvítek a po domluvě s Petrem Fedorem, kastelánem hradu Veveří, pracují členové spolku na obnově tamějšího ovocného sadu.
Jedním z dalších počinů Okrašlováku je výstava kreseb ve třetím patře naší fakulty, pořádání výstav je vůbec jednou z původních myšlenek spolku. „Naším cílem není pouze okrašlovat, ale i podněcovat kulturní život,“ říká Honza. Dalšími kulturními aktivitami je občasné promítání filmů a pomalu se formuje i myšlenka divadla. Tento projekt je ještě na počátku, takže si na výsledek budeme muset počkat.
„Pokud by se chtěl někdo dozvědět víc, může se podívat na naše webové stránky, odkaz je na stránkách Katedry environmentálních studií. Sice jsou trochu zastaralé, ale už se pracuje na jejich aktualizaci,“ nabádá Honza k trpělivosti. „Jinak se scházíme každou středu od půl šesté ve Spolkové místnosti.“
Na závěr Honza shrnul ideu celého spolku: „Jde nám o to být spolkem kreativních mladých lidí, které baví tvořit, vymýšlet, pracovat, kteří mají alespoň minimální zájem o environmentální otázky a nemyslí jenom na sebe, ale i na druhé a taky na prostředí, ve kterém žijeme.“
Stránky spolku jsou na adrese http://humenv.fss.muni.cz/…/ospolku.php
blog comments powered by Disqus