Marienthalská studie je pramatkou výzkumů o nezaměstnanosti

Do rubriky Věda napsal Petr Opršal (Neděle, 6. října 2013)

Nezaměstnanost je stále aktuální téma a hospodářskou krizí si už svět také prošel. Během té velké v třicátých letech skupina rakouských vědců podnikla zevrubný výzkum v městečku Marienthal, kde po krachu továrny přišla většina jeho obyvatel o jediný zdroj příjmů.

Výzkum to byl tehdy revoluční. Vědci Marie Jahodová, Paul F. Lazersfeld a Hans Zeisel opustili pozice nestranných pozorovatelů a aktivně se pokusili zapojit do dění v Marienthalu. Jejich aktivita spočívala v organizování něčeho, co by se dalo popsat jako rekvalifikační kurzy, volnočasové aktivity pro děti a mládež i lékařská a hmotná pomoc v podobě sbírky šatstva pro Marienthalské. Výměnou za to získali životopisy, jídelníčky a záznamy zvyklostí mnohých místních rodin.

První věc, která autora článku na studii (možná krom její útlosti) překvapila, bylo vyznění, které nebylo zcela negativní. Marienthal byl sice městem, kde se ztráceli psi a kočky a kde se z nádraží kradlo uhlí, ale život se tam nezastavil, pouze změnil.

Zájem o politiku a spolkovou činnost poklesl, rodiny žily s velice omezeným rozpočtem, nespokojené, unavené, ale jen málokdy zcela zlomené.

Zde autoři nabídli velmi zajímavou kategorizaci domácností podle jejich přístupu. Rozdělili je na optimistické „nezlomené“, „rezignované“, které stále vedou poměrně poklidný život, ale raději neplánují do budoucnosti, „zoufalé“, které podléhají strachu a marnosti a pak „apatické“, kterými jsou zlomené domácnosti, které se již ani nesnaží o změnu. Dala by se vytknout snad jen terminologie, kde třeba slovo „rezignovaní“ může vyznít pejorativněji než „apatičtí“, ač je tomu podle výzkumu naopak, ovšem němčinou autor tohoto textu nevládne, a jaké jsou terminologické konotace v původním jazyce, netuší.

Studie zaujme i zdánlivými drobnostmi jako třeba změny rychlosti chůze po ztrátě zaměstnání. Nezaměstnaní obyvatelé se pohybovali mnohem pomaleji, častěji se zastavovali a otáčeli. Zcela příznačné je pak znechucení politikou a přesun za zábavou.

Nejvíce ale vypoví lidské příběhy sledovaných rodin, od optimistického vzdělance, který situaci považuje za vcelku snesitelnou, až po vyčerpaného, kdysi činorodého muže, který po ztrátě zaměstnání neúspěšně obepsal sto třicet (!!!) zaměstnavatelů a v době výzkumu na jakoukoliv snahu zcela rezignoval.

Jestli má marienthalská studie nějakou slabinu, tak jí je to, že výzkumníci pouze představují získaná data, aniž by se je snažili shrnout a zhodnotit, co z nich vyplývá. Znalec oboru si jistě závěr udělá sám, ale sociologický laik ze studie vychází sice poučený o psychologii a zvyklostech města těžce postiženého krizí, ale zmatený absencí závěru.