Nahlas | Halas Časopis studentů Fakulty sociálních studií. 26. ročník

Nahlas

Do rubriky Ostatní napsala Kateřina Špičáková (Pátek, 11. říjen 2013)

Po létě plném nevydařených pokusů o pogrom je chlad letošního podzimu zarážející. Jestli si ale z prázdnin lze odnést i nějaké ponaučení, pak to, že český národ je plný pracovitých slušných lidí, kteří mají jednoduše rádi klid. Nejspíš proto jim na těch, které považují za nepřizpůsobivé, ze všeho nejvíc vadí hluk. Když tedy nepočítáme mýty o zlatých řetězech placených z našich daní.

Očekávám proto, že v zimě k žádnému pogromu nedojde, neboť všichni neslušní a nepracovití zmrznou, nebo na nějaké pokřikování venku nebudou mít náladu. A není jistě náhoda, že když se slušní Brňané pokusili ublížit muži s píšťalkou, který je rušil u adorací všemohoucího prezidenta, jehož evangelium si přišli poslechnout, bylo nádherné babí léto. Koncem října už by k podobně nepředstavitelnému útoku na autoritu boží prezidentskou dojít nemohlo.

Slušný a pracovitý Čech tedy nemá rád, když mu někdo vyřvává pod oknem. Rád si ale v zaměstnání zazpívá. To pochopily strany s nejpracovitějšími a nejslušnějšími voliči a pár písniček jim připravily do zásoby.

Začalo to estonským šlágrem Metelesku blesku z dílny poslance Úlehly. Na výkop zareagovali Zdeněk Svěrák a brněnský starosta Libor Šťástka, každý, pravda, po svém. Na kratší, lépe zapamatovatelný motiv vykouzlilo populární duo Eva a Vašek znělku pro Okamurův Úsvit. S retro osmdesátkovým hitem se na scénu pop music vyšvihli i komunisté, kteří nejspíš doufají, že se svezou na vlně vintage nostalgie. A zemanovci kontrovali rovnou celovečerním filmem pro dospělé.

Redaktoři Halasu se také řadí mezi ty pracovité občany, kteří dnem a nocí budují mír a prosperitu. Třeba tím, že vám přináší zprávy o studentech, kteří osmihodinový spánek a klid vyměnili za neplacenou dřinu, ať už v neziskových organizacích, předvolebních kampaních či fakultních spolcích.

Do nového akademického roku kráčí Halas posilněn o téměř dvacítku nováčků, nad jejichž počtem, nasazením a schopnostmi nepřestáváme žasnout. Tak talentovaní prváci, mezi kterými jsou i tací, co žurnalistiku nestudují, nás, staré bárky, naplňují nadějí, že toho bohdá nebude, aby Halas nevyšel.

Nyní mi dovolte, abych se představila v duchu nejlepších brněnských rétorických tradic: Šéfredaktorka tohoto časopisu, které se říká Káťa, a jsem to já, se narodila v Brně a nikdy Brno neopustila. Má přátele s podprůměrným platem a v rukávu spoustu koncepcí.

Jednou z nich je malý úkrok k publicistice. Domnívám se, že myšlenkový trust naší fakulty i redakce si zaslouží více prostoru. Na teprve semestr starou rubriku Co si myslím o…, do které přispívají naši vyučující, nyní navazuje i studentská verze. První komentář pro vás napsala naše emeritní redaktorka Tereza Cajthamlová.

Mám velkou radost, že s nováčky k nám přišla i nizozemská redaktorka Roos. Halas se tedy pomalu otevírá i zahraničním čtenářům a redaktorům. Halasíme odteď trilingvně, jsme na to pyšní a nehodláme se přizpůsobovat.

Milí čtenáři,

I wish you príjemné čítanie

Kateřina Špičáková, šéfredaktorka

blog comments powered by Disqus