V kampaních možná potkáte někoho, kdo vám pomůže změnit svět | Halas Časopis studentů Fakulty sociálních studií. 26. ročník

V kampaních možná potkáte někoho, kdo vám pomůže změnit svět

Do rubriky Téma čísla napsala Eva Lalkovičová (Úterý, 15. říjen 2013)

Předčasnost blížících se voleb není jedinou jejich zvláštností. Pořád víc studentů se rozhoduje prezentovat svoje mínění veřejně, a aktivně se podílejí na politických kampaních. O studentském aktivismu, jeho dopadech nebo o významu politiky na fakultě mluvil odborník na marketing a komunikaci politických stran Otto Eibl.

Vidíte v řadách svých studentů zájem o aktivní účast na politickém životě?

Samozřejmě. Na seminářích se potkávám s ideologicky vyprofilovanými studenty. Mají chuť debatovat nebo se aktivně zapojovat do politického života. Studenti jsou také určitě aktivní voliči. Zajímá je politický marketing, najdou se i tací, kteří se aktivně účastní kampaní, a to nejenom jako dobrovolníci. Máme absolventy politologie, kteří figurují na kandidátkách stran.

Jdou studenti do kampaně i kvůli potenciálním kontaktům s budoucím zaměstnavatelem?

Určitě si vytvoří síť kontaktů jako při každé jiné mezilidské činnosti. Nikdy nevíte, kdy se vám kontakty budou hodit a kdy s tím člověkem uděláte něco, co změní svět. Máme také absolventy, kteří jsou asistenty senátorů, protože si spolu vytvořili docela hezký vztah už během kampaně.

Kdo není na Facebooku, jako by nebyl

Je generace dnešních studentů první, která se takhle angažuje?

Dostali jsme se do fáze, kdy politika, která byla dosud soukromou záležitostí, přechází i do veřejné sféry. Lidé mají chuť prezentovat svoje názory a své favority také otevřeně podporovat. Strany teď organizují dobrovolníci. Chtějí ušetřit a navíc, dobrovolník je mnohem přesvědčivější. Mluví totiž o něčem, v co sám věří. Tento trend začal ve Spojených státech a je možné ho sledovat už i v České republice.

Je to spojené i s fenoménem sociálních sítí?

Kdo není na Facebooku, jako by ani nebyl. Není ale potřeba sílu sociálních síti přeceňovat. Často jde o přesvědčování přesvědčených. Kamarády si vybíráme na základě společných vlastností, ne proto, abychom se s nimi hádali. Čekáte lajky a pozitivní komentáře. Na profilech politických stran najdete dvě skupiny lidí. Ty, kteří je mají rádi, a ty, kteří je nenávidí. Je to takové mobilizační fórum, kde se můžete i vykřičet.

Myslíte si, že české politické strany také zvládají vést tento poměrně nový druh kampaně?

Ne všechny strany umí komunikovat efektivně. Problém je, že strany u nás sdílejí stejný obsah, málokdy vstupují do diskusí. Jejich profily jsou jen nástěnky, kde se nerozvíjí žádná forma interakce s voliči. Používají je stejným způsobem jako webovky. Na ty ale nikdo nechodí, možná jenom přesvědčení voliči, straníci, novináři a snad studenti politologie. Proto je potřeba mít také sociální sítě.

Mohl byste uvést světlý příklad z českého prostředí?

Určitě TOP 09. Za jednotlivé politiky je to například fenomén Zdeněk Škromach, kterého předchází pověst. Ať už sociální demokraty máte, nebo nemáte rádi, jeho zkrátka znáte. Narazil dokonce na strop pěti tisíc přátel, což je pro něj možná i škoda.

O hlasech nerozhodují ani volební kalkulačky, ani předvolební průzkumy

Co si myslíte o volebních kalkulačkách?

Není kalkulačka jako kalkulačka. Jsou kalkulačky programované stranami, které podsouvají svou agendu. Daná strana má kontrolu nad otázkami, které klade, a na některé z nich se dá odpovědět pouze jedním způsobem. U takových kalkulaček s překvapením zjišťujete, že jste blízko straně, u které byste to nečekali.

Pak jsou kalkulačky občanských sdružení, která nabízí komplexnější informace. I jejich výsledky jsou však překvapivé. Například spoustě lidí vychází shoda s minoritní stranou jako Koruna česká. Kdo je ale půjde skutečně volit? Kalkulačka je tedy dobrá informace, protože přečte za voliče programy. Ve skutečnosti ale rozhodují jiné faktory.

Jak moc může ovlivnit studenta vysoké školy volební zpravodajství?

Prezentace je v debatách důležitá, protože kandidáta vidíte „naživo“. Důkazem je například volba prezidenta, ve které měl Fischer dlouhodobě navrch, ale jakmile začal vystupovat na veřejnosti, výsledky se začaly propadat. Už to nebyl člověk s neměnným názorem a pevnou rukou, jeho vystupování bylo vláčné, bez názoru. Takové diskuze tedy mají na voliče větší dopad než politická reklama.

Více o zapojování studentů do parlamentních i akademických voleb si přečtěte v novém čísle časopisu Halas, které vychází v pondělí 21. října.

blog comments powered by Disqus