Zavedení genderových kvót by zabránilo zneužívání žen kapitalismem | Halas Časopis studentů Fakulty sociálních studií. 26. ročník

Zavedení genderových kvót by zabránilo zneužívání žen kapitalismem

Do rubriky Ostatní napsala Markéta Turková (Čtvrtek, 31. říjen 2013)

Debata o ženské problematice. I tak by mohla být nazvána diskuze Rovnost mužů a žen ve vztahu k genderovým kvótám, která se konala v úterý 29. srpna v Kabaretu Špaček. Cílem bylo představit ideu eurokomisařky Vivien Reding na zavedení genderových kvót a jejich funkce. V politickém světle představila téma europoslankyně Zuzana Brzobohatá, o akademické sféře promluvila přednášející z Vídeňské univerzity Anna Pospěch Durnová a pohledem na praktickou rovinu problematiky přispěla Petra Hlaváčková.

Zuzana Brzobohatá ve svém příspěvku upozornila na dva pohledy na problematiku kvót. Z hlediska lidsko-právního jde o kladení důrazu na to, že ženy nejsou druhořadé. Co se týká ekonomiky, nevyužívání ženské síly v době, kdy tři pětiny absolventů vysokých škol tvoří ženské pohlaví, je plýtváním lidského potenciálu.

Je potřeba rovnoprávného zastoupení ve firmách

V této souvislosti byl podán návrh na čtyřicetiprocentní zastoupení opačného pohlaví ve velkých firmách, které mají minimálně dvě stě padesát zaměstnanců. Původní koncept zahrnoval také potřebu genderové rovnosti v představenstvech společností. To by ale znamenalo narušení vlastnických práv. Proti se staví také vláda, která argumentuje, že by tyto postupy vedly k omezení soukromých vlastníků. Navíc se ohrazuje smlouvami Evropské unie, které kvóty neobsahují.

Řešení vidí europoslankyně v podpoře po přechodnou dobu. „Opačné pohlaví se může osvědčit, ženy mohou ukázat své schopnosti a výkonnost a zaměstnanci už je třeba v budoucnu nevymění,“ uvedla Brzobohatá.

Žen je v akademické sféře stále méně

Anna Pospěch Durnová se zaměřila na funkčnost kvót v akademické sféře. Ve svém příspěvku srovnala českou půdu s rakouskou. „Vzdělání se ženám čím dál tím méně vyplácí,“ zhodnotila procenta zastoupení žen na univerzitách. Podle ní jsou úspěšné akademičky považovány zejména muži za příliš ambiciózní kariéristky a jejich úkolem by mělo být zakládání rodiny.

Zavedení pozitivního zvýhodnění žen v Rakousku v roce 2002 přineslo mírné zvýšení počtu zaměstnankyň na univerzitách, zároveň ale poukázalo na mezery v systému získávání kvalifikace. „Pokud se nechcete vzdát rodiny nebo máte děti, je automatické, že počet vašich publikací i počet konferencí, které jste absolvovaly, je menší,“ obhajovala Durnová akademičky. Seberealizaci žen naštěstí podporují nově vznikající projekty a granty poskytující peněžní zvýhodnění univerzitám při jejich zaměstnání.

Společnost uvízla v zastaralém modelu role žen a mužů

V historickém kontextu vývoje feminismu dnešní doba nespěje k podpoře žen. „Otázka ženské emancipace nezůstává pouze otázkou politiky nebo vědy, měla by se jí věnovat i filozofie nebo psychologie,“ podotkla třetí panelistka Petra Hlaváčková. Stereotypní myšlení společnosti podle ní staví ženu do role matky a hospodyně. Největší překážkou nejen na trhu práce se tak stává boj o prosazení v maskulinním světě. Aby nedocházelo k diskriminaci, dochází k prosazení opačných kvót. Tedy obrácení pozornosti na muže, jehož práce by měla být ženami uznána a oceněna.

Ženy jsou podle Petry Hlaváčkové využívány kapitalistickým systémem, protože jsou schopny přijmout patriarchální podmínky. Feminismus se proti tomu obrací s fenoménem sociálního pochopení a spolupráce. Další problém, hlavně z hlediska časového, se objevuje v rodičovské dovolené a nedostatku mateřských školek.

Zajímavé příspěvky vnesl do diskuze Josef Schwarz, přednášející z Filozofické fakulty. „Kvóty vedou do pekla,“ zahájil svůj proslov. Atmosféru přiostřil konstatováním, že téma je vhodné akorát pro okruh intelektuálek, jejichž snahou je formální vynucení výhod. „Čistě osobní partnerské záležitosti se snažíte vnést do politiky,“ dodal Schwarz. Většina žen tak zůstává z mužského pohledu spokojených a bez pocitu diskriminace.

blog comments powered by Disqus