Jsme k evropským tématům laxní, zaznělo na konferenci

Do rubriky Fakultní ruchy napsala Aneta Přadková (Pondělí, 15. září 2014)

Politologové, politici a experti na Evropskou unii se na naší fakultě potkali ve čtvrtek 14. listopadu. Součástí konference s názvem Vládnutí v EU po Lisabonské smlouvě a eurokrizi byly nejen odborné přednášky, ale také diskusní blok, kterého se zúčastnil i bývalý rektor univerzity Petr Fiala. Záštitu nad konferencí převzal Tomáš Vlček z Mezinárodního politologického ústavu a institut Konrad Adenauer Stiftung.

Dopolední část programu vedl ředitel Mezinárodního politologického ústavu Vít Hloušek, který vítal a představoval jednotlivé hosty. Úvodní keynote speech přednesl vedoucí výzkumu a zástupce ředitele bruselského Centra pro Evropská studia Roland Freudenstein. Posluchači využili tlumočníka, neboť Freudenstein mluvil o unitární Evropě a evropské demokracii v rodné němčině. „Evropa více rychlostí je výrazem flexibility integrace. Dokud však budou i instituce Unie dvourychlostní, budeme na špatné cestě. Tato cesta by mohla vést i ke konci celé Evropské unie," prohlásil.

Součástí prvního panelu byl prostor pro dotazy účastníků. Využila ho Marie Oujezdská z církevního Centra pro rodinu, které sleduje dopady evropských záležitostí na rodinnou politiku. „Při vzniku společenství stála myšlenka zabránit válce. Zakladatelé věděli, co společně chtějí. Dnes však společný cíl nemáme a stále jen hledáme prostředky. Lidé o Unii nebudou mít zájem,“ prohlásila Oujezdská. A dodala, že podle jejího názoru potřebují členské země znovu najít společné hodnoty.

V dalším panelu o změnách v institucích Unie, které s sebou přinesla Lisabonská smlouva, diskutovali naše docentka Markéta Pitrová se Zdeňkem Sychrou a ředitelem dijonské pobočky Pařížského institutu politických studií Lukášem Mackem. Z Olomouce na tento panel dorazil vedoucí katedry politologie Univerzity Palackého Robert Zbíral.

V publiku nechyběli ani „přespolní“. Známá jména diskutérů přilákala Davida Mareše, který studuje středoevropskou politickou problematiku na univerzitě v Opavě. „O konferenci jsem se dočetl na facebooku. Přijel jsem si poslechnout názory těch, kteří mají k tématu co říct,“ vysvětlil Mareš.

Nejednotná evropská strategie

Odpolední program měl formu debaty u kulatého stolu, kterou moderoval redaktor týdeníku Ekonom Jan Bumba. O budoucnosti Evropské unie a roli České republiky v ní diskutovali účastníci přes dvě hodiny.

„My Češi jsme k evropským tématům laxní. Nevěnujeme jim dostatečný prostor. Zdaleka se nezabýváme takovými detaily, které řeší Německo nebo Velká Británie,“ zhodnotil situaci státní tajemník pro evropské záležitosti Vojtěch Belling. Podle dalšího diskutéra Lukáše Macka ale tento postoj není výsadou výhradně české politiky.

Účastníci se shodli v názoru, který vyjádřil ředitel Evropské sekce Ministerstva zahraničních věcí Jaroslav Kurfűrst. Ten se odvolával na českou politickou rozkolísanost. „Je nutná jednotná politika vlády. Nemůžeme mít trojí politiku realizovanou prezidentem, předsedou vlády a ministrem zahraničních věcí. Zvlášť v případě našeho státu,“ prohlásil Macek.

Tohoto panelu se účastnil i profesor Petr Fiala, který do debaty vnesl svou zkušenost s účastí ve vládě, v níž působil jako ministr školství. Fiala zobecňoval principy, podle kterých jednání v Bruselu probíhají. Téměř všechna jsou podle něj předjednaná dopředu. A Češi jsou k evropským orgánům nedůvěřiví. Fiala také tvrdil, že vláda, které byl členem, byla v Unii aktivní. Podle něj je Občanská demokratická strana, za níž kandidoval do Poslanecké sněmovny, Evropě otevřená více než její zakladatel Václav Klaus. „Až opadnou emoce a až se budeme na politiku dívat chladnokrevně, uvidíme, že politika Petra Nečase vůči Unii byla činná, konzistentní a úspěšná,“ tvrdí Fiala.