Pomyslným vítězem se stala strana vystupující proti tezi zastoupená senátorkou Eliškou Wagnerovou a předsedou Strany zelených Ondřejem Liškou. Ke svému stanovisku, že by poměrný volební systém v České republice měl být zachován, dokázali přesvědčit osmnáct procent publika. Naopak tábor, který tezi obhajoval a prosazoval změnu současného systému na většinový, si nakonec získal pouhá tři procenta. Zastáncem teze byl politik a předseda strany Občané.cz Petr Havlík společně s politologem Romanem Chytilkem.

„Současný volební systém selhává, neprodukuje velké vítěze ani velké poražené,“ zdůrazňoval Chytilek. Výsledkem je podle něj skutečnost, že do parlamentu se dostane velké množství stran, ale žádná z nich není natolik silná, aby sama řídila vládu. „K čemu jsou pak hlasy voličů, když vítěz voleb vládu nesestavuje?“ uvažoval. Ondřej Liška se proti Chytilkovu tvrzení vymezil tím, že touha po většinovém systému je způsobená neochotou stran dohodnout se na společném jednání. „Jako volič chci mít volbu, která odpovídá mému hodnotovému zaměření,“ vyslovil Liška, který je přesvědčený o tom, že změna systému nic prospěšného nepřinese.

Předseda strany Občané.cz a též aktivní glosátor politického dění Petr Havlík byl překvapen především vysokou účastí studentů. „Obdivuji, že tu trávíte adventní čas a že zde absolvujete tu dobrodružnou politickou pouť,“ zahájil svůj příspěvek. Dále se rozhovořil o tom, že kvalita politické diskuze je u nás nezralá, přičemž zmínil i fakt, že čtyřicet procent voličů k urnám vůbec nedojde. Volební účast podle něj ovlivňuje náš vztah k instituci, do které volíme. Tezi většinového volebního systému se ve své řeči věnoval okrajově. „Ve volbách proti sobě nestojí strany, ale velké byznysy. Teď do toho navíc vstoupil Babiš,“ zmínil Havlík. Dále se odvolával také na bohatství politiků. „Vítězí peníze a problém vzniká tomu, kdo je nemá,“ myslí si.

Slovy Petra Havlíka diváci absolvovali politickou pouť (autor: Aneta Přadková)

Svatá ústava

Eliška Wagnerová se proti dané tezi vymezovala ostře. Svou řeč postavila na tvrzení, že ústava by měla být svatá a nemělo by se do ní zasahovat. „Jsem přesvědčená, že zastánci většinového systému si chtějí usnadnit vládnutí. Ale ústava toto neříká,“ argumentovala Wagnerová. Podle jejích slov žijeme v postmoderní době odlišných osobností i hodnot. „Většinový systém je spojen s historií, kdy společnost nebyla názorově tak rozmanitá,“ objasňovala. Nesouhlasila také s Romanem Chytilkem v tom, že proporční systém neprodukuje velké poražené, což doložila na příkladu propadu ODS v říjnových volbách.

Ondřej Liška ve své promluvě uvedl, že každá změna volebního systému je změnou k horšímu a že dokonalý volební systém neexistuje. „Příznivci většinového systému sní o tom, že získáme anglosaskou politickou kulturu. Ale to je fatální omyl,“ upozornil Liška. Kvalita politické kultury se podle jeho slov změnou systému nezmění. „Hlavním požadavkem u voleb je zajištění jednotné váhy voličských hlasů,“ mínil Liška. Dnešní systém se podle něj chová neuctivě k voličům menších stran. Jako příklad uvedl svou politickou stranu, pro kterou byla váha hlasů voličů v menších obvodech nízká.

Debatovat je zásadní

V rámci debat byl také prostor pro dotazy z publika. Celá diskuze tak trvala více než jeden a půl hodiny. Obecně se debaty těší velké přízni. „Jsem rád, že se lidé učí debatovat,“ komentoval student mezinárodních vztahů Marek Hrdina. Podle něj se ale diskutující někdy v tématech neprotínali. „Nejzřetelnější byl projev pana Chytilka, který argumentoval věcně. Ostatní často pronášeli normativní soudy a nedokázali zaujmout pevné stanovisko,“ dodal Hrdina. Potěšen odcházel z debaty Petr Havlík, přestože jako jeden ze zastánců teze si publikum nenaklonil. „To, že jsme se nepohodli, je přece cílem. Kdyby si z diskuze dvacet nebo třicet lidí něco odneslo, má to svůj význam,“ sdělil Havlík.

blog comments powered by Disqus