Na letošní ročník Sociologie zítřka zavítala socioložka Tereza Stöckelová, která v současné době působí v Sociologickém ústavu Akademie věd ČR. Svým příspěvkem na téma Publikace v sociálních vědách – jak získávat body a neztrácet smysl zahájila první den konference. „Je to můj způsob podpory sociologie zítřka, kterou bych společně s novou generací ráda vytvářela," uvedla Stöckelová.

V době exponenciálního růstu počtu společenskovědních publikací a důrazu na publikační výkon dodala přítomným naději svým přesvědčením, že primárně by publikační činnost měla dávat smysl – zbytek nějak dopadne. K dobru přidala i několik perliček ze schůzí kateder.

Diskuze s Terezou Stöckelovou se podruhé rozproudila na semináři vztahujícím se ke kapitole její knihy Nebezpečné známosti. Diskutující navzdory rozdílnému vnímání vztahu sociálních věd a společnosti nakonec dospěli k závěru potřeby participativnějších sociálních věd a opuštění představy odborníků, kteří přinesou řešení.

Konferenci zahájil příspěvek Terezy Stöckelové (autor: Barbora Halbová)

Studenti představili svou práci

Organizátoři konference se zároveň snažili vytvořit otevřený diskuzní prostor pro studentské práce. Celkem jej využilo čtyřiadvacet studentů zabývajících se různými tématy. Při dalším rozvoji svých myšlenek se mohli inspirovat zpětnou vazbou posluchačů, mezi kterými byli i vyučující, například Karina Hoření, Martin Kreidl, Roman Vido nebo také vedoucí katedry sociologie Csaba Szaló.

Prezentovaná témata zabrousila například do oblasti environmentalis­tiky, žurnalistiky, biologie nebo sportu. Student doktorského studia politologie Václav Walach se podělil o výsledky více než tisíce hodin svého etnografického návratového výzkumu ve vyloučené lokalitě. Prezentoval hraní na herních automatech jako magické řešení tyranie nedostatku a každodenní nudy uvalené na marginalizované.

Martin Šroněk se zaměřil na vztah české národní identity a současné české literatury. Více než osmiprocentní výskyt prvků vykazujících národní identitu doložil na necelých dvou stech názvech českých kuchařek ze čtyř knihkupeckých domů.

Po prezentaci tématu vždy následovala debata (autor: Barbora Halbová)

Zúčastnili se i studenti z Plzně a Prahy

Konference přilákala i studenty z jiných univerzit. „Účast mi doporučil vedoucí bakalářské práce jako příležitost vyzkoušet si prezentaci tématu,“ řekla Lucie Přibylová ze Západočeské univerzity v Plzni. Představila téma mlčení v nepříznivém klimatu online a offline světa způsobené strachem ze sociální izolace. Podobnou motivaci měla Veronika Hásová s tematikou džihádu v politické rétorice deníků Právo a Lidové noviny, rovněž ze Západočeské univerzity.

Vít Horák z Institutu sociologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy posluchače obeznámil se sociologickou hermeneutikou – svou reflexí sociologie jako vědy a jejího vztahu ke společnosti. „Účast jsem zvažoval už loni, protože moc podobných konferencí není. Navíc to byla příležitost porozhlédnout se po Brně,“ komentoval svou účast doktorský student sociologie.

Beatrice Papapietro představila téma Femen v anglickém bloku (autor: Barbora Halbová)

Work in progress

Poprvé byl součástí konference také anglický blok, který svým příspěvkem zahájil Werner Binder. „Snažíme se akce pořádané Sociologickým nástupištěm zpřístupnit anglicky mluvícím studentům. Zatím je to work in progress, ale určitě bychom s anglickou sekcí rádi pokračovali i v dalších ročnících konference,“ uvedl za tým organizátorů Petr Kubala.

Mezi čtyři anglicky prezentující patřila i Beatrice Papapietro z Itálie. „Byl to dobrý způsob, jak sdílet můj zájem o tematiku Femen a feminismu s kolegy z oboru a zjistit, jestli je relevantní i pro ostatní,“ uvedla Papapietro, která na naší fakultě díky Erasmu tráví poslední semestr svého bakalářského studia sociologie.

blog comments powered by Disqus