Jedním z nejznámějších učitelů Masarykovy univerzity, kteří se angažují v politice, je Jiří Zlatuška z Fakulty informatiky. Bývalý rektor a čerstvě zvolený poslanec za hnutí ANO 2011 s Bekovým rozhodnutím souhlasí. „Myslím, že odmítnout proslov, který byl ve zjevné souvislosti s kampaní Strany práv občanů Zemanovci, bylo naprosto adekvátní. I když to říkám jako kandidát jiné strany," podotkl k říjnové kauze Zlatuška. Reakce prezidenta, který nepozval na udělování státních vyznamenání na oplátku rektora Beka, mu přišla absurdní. On sám ze své vůle na Hrad nikdy nešel. „Být v Bekově kůži, tak by mi to asi moc nechybělo,“ dodal.

Všechny Zlatuškovy role

Fakt, že působil zároveň na univerzitní půdě a v senátních lavicích, Jiří Zlatuška jako problém nevidí. V Senátu se věnoval vysokoškolské legislativě, kterou by se zabýval i bez politické angažovanosti. Konflikt zájmu tedy nevnímal. „Ten by snad hrozil, kdyby horní komora parlamentu rozhodovala o financích, ale to se neděje. Akademik podle mě překročí hranici, když se podřídí linii té které strany. A já jsem byl do Senátu zvolen jako nezávislý kandidát, pouze jsem byl nominovaný stranou LiRA,“ hájil svá rozhodnutí Zlatuška.

Podle jeho slov nebylo skloubení rolí rektora a senátora obzvlášť náročné ani časově. „Nechci, aby to vyznělo, že zvládat tato dvě povolání je samozřejmost. V parlamentu se ale většinou jenom mluví a vy předem víte, co ti lidé řeknou. Ani se nedá říct, že by tyto promluvy měly na přítomné nějaký vliv,“ komentoval. Při rektorování zase většinu pravomocí delegoval na příslušné prorektory a požadoval po nich zpětnou vazbu jejich práce.

Fatální důsledky podle Žaloudíka

Podle lékaře, přednášejícího a senátora Jana Žaloudíka absence politiky na akademické půdě může mít až fatální důsledky. „Asi bych se i bál, kdyby právě studenti Fakulty sociálních studií, kteří se chystají stát experty v sociologii, politologii a společenských vědách, byli uměle izolováni od politiky vnějšího neakademického světa. Stejně tak bych se bál, že se z mediků stěží stanou lékaři, když bychom je chránili před poznáváním reálné lékařské praxe," argumentoval.

Přesto však prezentace konkrétní strany nebo ideologie na moderní univerzitu podle Žaloudíka v demokratickém světě nepatří. „Na druhé straně bych třeba neodmítal vystoupení formálně nadstranického prezidenta republiky před studenty, ať už je vedením školy milován či nikoli. Neobával bych se, že svým projevem o jednu setinu procenta zvýší výsledky méně významné strany, jejímž je sám voličem," zvažoval Žaloudík. Takové debaty jsou přece prostorem pro výměnu názorů či aktuálních postojů i prostředkem, jak sdělení vrcholových politiků mohou odolat názorům a kritice mladých lidí.

Bek: Zaměstnavatel nemá kontrolovat zaměstnance

Rektor Mikuláš Bek nevnímá politickou angažovanost vyučujících Masarykovy univerzity jako problém. „Ochotu pedagogů zapojit se ve volném čase do správy věcí veřejných považuji za žádoucí,“ objasnil Bek svůj postoj.

Podle jeho mínění by zaměstnavatel neměl své zaměstnance v tomto směru kontrolovat. Jiným problémem je ale politická agitace. „Ta se samozřejmě nesmí ve škole odehrávat. A právě proto neumožňujeme politikům a ústavním činitelům přednášet v době voleb nad rámec pravidelné výuky,“ dodal.

Více o politicky aktivních vyučujících na naší univerzitě se dočtete v novém čísle časopisu Halas, které vychází v pondělí 2. prosince.

blog comments powered by Disqus