Krym je náš, jeho „vrácení“ nepřipadá v úvahu, říká studentka

Do rubriky Fakultní ruchy napsal Ondřej Steiger (Pondělí, 10. březen 2014)

Po střetech demonstrujících s policií a pádu prezidenta Janukovyče je největším momentálním problémem angažování ruské armády na ukrajinském území. O poměrech ve své vlasti se rozpovídala ukrajinská studentka Metropolitní univerzity v Praze Tanya Feday, která již několik let žije v České republice a aktivně se účastní protestních akcí.

Jak se staví místní Ukrajinci k manévrům Ruska a případnému „navrácení“ Krymu Rusku?

Krym je Ukrajina. Je to naše země. Tak jak ho můžeme vrátit? To vůbec nepřipadá v úvahu. Je to velký problém a USA a EU už by měli reagovat.

Lidé, kteří obhajují Putina, se ale ohání tím, že na Krymu žije spousta etnických Rusů, a Rusko ospravedlňuje svoji aktivitu na Krymu chráněním „vlastních“ občanů. Jak to vidíte vy?

Že lidé mluví rusky, neznamená, že jsou to etničtí Rusové. U nás hodně lidí mluví rusky, a proto je berou za Rusy. Kolem se množí různé dezinformace. Události na Krymu se prezentují tak, že se tamní lidé chtějí vrátit k Rusku. Ale já tam byla v lednu a nikoho takového jsem nepotkala. To, že nejen ruská média jsou mistry ve zkreslování situací, už z minulosti víme. Putin podle mého nechce, aby byly volby. Ztratil by vliv nad Ukrajinou. To by byl z hlediska obchodu s plynem velký problém.

Říkáte, že Putin nechce volby. Jak jste spokojená se současným stavem vlády na Ukrajině vy?

Je to jako z bláta do louže. Podle mě by se to mělo všechno obměnit. Je důležité, aby byl přijat lustrační zákon. Jinak v parlamentu zůstanou stejní lidé, kteří tam jsou už léta a nic moc se nezmění.

Vypadá to, že roste boj o moc a představitelé jako Tymošenková, Kličko a jiní se snaží získat co největší podporu obyvatel.

Já si myslím, že Tymošenková by měla sedět! Lhala a kradla jako všichni ti, proti kterým teď zbrojí. Pokud se jedná o Klička, nerozumím tomu, co tam chce dělat. Není to politik.

Musíme bojovat

Vraťme se k únorovým demonstracím. Veřejnost má smíšené názory na demonstrující. Můžete nám trochu pomoci pochopit to, že i běžní občané jsou dohnáni k takovému násilí? Hodně se mluví o nacionalistech a extremismu…

U nás je to trošku jiné než u vás. Tady se pojem nacionalista vnímá spíše jako něco negativního. U nás je to vlastenec! S láskou ke své zemi, jazyku, kultuře, historii. Situaci na Ukrajině je strašně složité vysvětlit. Lidé, kteří zemřeli za ukrajinský národ, nemají nic společného s nacistickou ideologií. Naši pradědečkové bojovali na straně Rudé armády.

Kde se zrodila taková vlna agrese i proti policistům?

Je potřeba si uvědomit, že u nás policie není to, co v Česku. Na Ukrajině se lidé snaží policistům už z dálky vyhnout. Každý z nich má strach, protože můžou kohokoli zatknout a obvinit z něčeho, co neudělal. Pak dostane prémii za to, že vyřešil nějaký případ! Samotná demonstrace byla klidná vždy do doby, než vláda udělala něco, co se už nedalo vydržet. Třeba když nechala policii, aby na konci listopadu zmlátila studenty.

Zákrok policie byl nepřiměřený, souhlasím. Je ale řešení vyjít na ulici s molotovem v ruce?

Vláda na Ukrajině se demonstrantů nebojí. Když tam lidi stáli poklidně, Janukovyč se jen smál. Bylo potřeba mluvit s nimi jejich způsobem, jinak by to k ničemu nevedlo.

Myslíte si, že my v Česku tohle řešení dokážeme pochopit?

Je to složité na vysvětlení. Lidi, kteří nežijí na Ukrajině, si to mohou těžko představit. Když víš, že jsi nevinný a stejně ti dají doživotí ve vězení a nic s tím nemůžeš udělat, tak jedině koktejl molotova je řešení, aby tě aspoň uslyšeli.

Jsou na Majdanu opravdu „normální lidé“, kteří byli dohnáni k tomuto typu řešení vyhroceností celé situace, jak se často uvádí?

Demonstrují i lidé, co mají dvě tři vysoké školy a umějí více jazyků. Dnes ale prostě musejí bojovat, aby měli aspoň nějakou práci. My máme ministra sociálních věcí, co nemá ani jednu vysokou školu…