Diváci Masarykových debat odmítli evropskou identitu

Do rubriky Fakultní ruchy napsala Martina Pavelková (Pondělí, 31. březen 2014)

Evropská unie by měla usilovat o budování společné evropské identity. Tak zněla teze prvních letošních Masarykových debat, která se v aule naší fakulty uskutečnila pětadvacátého března. Po více než hodinu a půl zaměstnala čtveřici řečníků i moderátorku debaty Alici Herákovou.

Tvrzení o společné identitě obhajovala bývalá ministryně zemědělství a současná kandidátka do Evropského parlamentu Milena Vicenová společně s ekonomem působícím na Vídeňské univerzitě Zdeňkem Kudrnou. Jejich oponenty byli profesor Jiří Hanuš z katedry historie Masarykovy univerzity a kandidát do Evropského parlamentu Aleš Musil.

Milena Vicenová řešila především vztah České republiky s Evropskou unií. „Na jednáních jsme byli vždycky ti, kteří reagovali větou ‚zásadně nesouhlasíme‘. Někdy to vypadalo, jako bychom neměli zájem o celek, a přitom máme Evropě co nabídnout,“ připomněla Vicenová historické zkušenosti naší země z dob Rakouska-Uherska nebo totality.

Vicenové kontroval Aleš Musil, který připomněl, že Unie je byrokratická instituce, a tudíž nevidí důvod, proč by měla existovat společná identita. Zdeněk Kudrna, který dostal slovo po Musilovi zase zdůraznil, že vlastní identita se vždy vymezuje vůči jiné.

Poslední z debatujících, Jiří Hanuš, společnou evropskou identitu odsoudil. „V Evropě se dvě stě let budují národní identity, které chce ta evropská zničit. Evropská identita existuje, ale má mnohem hlubší základy než jsou zákony,“ řekl Hanuš.

Byrokratická diktatura, nebo soudržnost?

Zásadní otázku k diskuzi položil profesor Hanuš. „Co je vlastně ta evropská identita?“ zeptal se. Podle Zdeňka Kudrny se jedná o boj společných hodnot. „Parametry identity není třeba budovat. Každá generace si vytvoří vlastní,“ dodal Kudrna.

Jiří Hanuš vyjádřil názor, že rozšiřování Unie vede k rozmělňování společné identity. Ta by se podle něho měla řešit až po odstranění ekonomických problémů. „A neměli bychom ty společné problémy řešit společně? Unie je soudržná skupina, do které patříme i my, a v krizi bychom měli držet pohromadě,“ oponovala Vicenová.

Aleš Musil ale znovu zdůraznil nevoli států vůči bruselské „byrokratické diktatuře“. „Státy postupně ztrácí právo regulovat svou vlastní činnost a národní zájmy kvůli tomu začínají převažovat nad evropskou identitou,“ řekl Musil.

Po dotazech diváků následovalo další hlasování a závěrečné příspěvky. V těch se dostalo i na program Erasmus. Aleš Musil všem studentům doporučil tuto možnost využít. Milena Vicenová zdůraznila, že právě Erasmus je jedním z kroků ke společné identitě.

Podle hlasovacích lístků souhlasila před diskuzí s výchozí tezí debaty téměř polovina zúčastněných, více než třetina zastávala opačný názor a necelá pětina lidí nebyla rozhodnutá. Zatímco zastánci teze skončili s více než procentní ztrátou, oponenti získali šest procent hlasů oproti původnímu stavu, a stali se tak vítězi.