Desetiletá cesta fakulty aneb ze skladu do paláce na Joštově

Do rubriky Téma čísla napsala Hana Trčková (Sobota, 22. listopad 2008)

Děkanát ve staré pracovně, studijní oddělení v bývalém skladu. Tak vypadala Fakulta sociálních studií před deseti lety ve svém počátku. Dnes je z ní jedna z nejmodernějších a nejprogresivnějších fakult Masarykovy univerzity.

Historie Fakulty sociálních studií se začala psát už někdy v roce 1995. Tehdy se podařilo sociologovi Ivu Možnému založit na Filozofické fakultě Školu sociálních studií, on sám stanul v jejím čele jako ředitel. „Prakticky to ještě nic neznamenalo: neměli jsme ani oddělený rozpočet, ani žádné prostory, jen název a instituci, pro kterou jsem získával spolupracovníky a spojence,“ vysvětlil muž, který se asi nejvíce zasloužil o vznik fakulty. Prvními obory na nové škole byla sociologie a politologie, následně přibyla sociální politika a sociální práce a mediální studia.

Témata a metody práce obou institucí, tedy Školy sociálních studií a Filozofické fakulty, se však začaly postupně vzdalovat, bylo tedy jasné, že dělení je nevyhnutelné. Ke klíčovému odtržení nakonec došlo v roce 1998, zrodila se tak Fakulta sociálních studií. I přes její osamostatnění však nadále sdílela půdu se svou starší kolegyní. „Děkanát nové fakulty jsem zřídil ze své staré pracovny, ve které byla zároveň umístěna knihovna. Pro tajemníka a studijní oddělení poskytla Filozofická fakulta dvě místnosti ve výměníkové stanici, které byly dosud používány jako sklad,“ zavzpomínal první děkan Ivo Možný. V té době už měla fakulta pět kateder. Kromě katedry politologie, sociologie, žurnalistiky a sociální politiky a sociální práce se zformovala i katedra psychologie.

Na vlastní budovu si však musela nová fakulta ještě několik měsíců počkat. Nakonec získala budovy na Gorkého a Jaselské, což její vedení rozhodně přivítalo. Nová fakulta totiž zavedla od samého začátku svého fungování důsledné oddělení jednotlivých stupňů studia – bakalářského, magisterského a doktorandského, s čímž Filozofická fakulta nechtěla mít nic společného, stejně jako se zavedením kreditového systému. „To vše nás ze staré budovy vytlačovalo,“ doplnil Možný.

Fakulta se tak mohla začít rozvíjet. Už o rok později zavedlo vedení školy kombinované studium, rok poté se fakulta rozrostla o další katedru, a to environmentálních studií. V roce 2002 k ní pak přibyla ještě Katedra mezinárodních vztahů. Strmě rostl také počet studentů. Zatímco pouhý rok po vzniku fakulty nastoupilo 346 studentů, v roce 2002 bylo zapsáno do prvních ročníků už 1 716 studentů. Nebylo tedy divu, že se fakulta začala poohlížet po větších prostorách.

Jedna významná éra školy skončila v roce 2004, kdy po šesti letech vypršelo funkční období děkanovi, zakladateli Ivu Možnému. Na jeho místo nastoupil po zvolení akademickým senátem profesor Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Petr Fiala. Ten však byl na konci jara téhož roku zvolen rektorem univerzity, takže na svou děkanskou funkci abdikoval a děkanem se stal profesor sociologie Ladislav Rabušic. Současný rektor univerzity dnes přiznává, že rozhodnutí, zda zůstat ve funkci děkana FSS či postoupit na vyšší post, nebylo zrovna jednoduché. „Byl jsem děkanem zvolen s velkou podporou a s ambiciózním programem výzkumné a mezinárodně úspěšné fakulty a bylo pro mě těžké odcházet od započaté práce. Měl jsem i pocit odpovědnosti za další rozvoj fakulty, na jejímž vzniku a koncipování jsem se také podílel s profesorem Možným a mým nástupcem v děkanské funkci profesorem Rabušicem. Tato skutečnost však současně můj odchod do rektorské funkce ulehčovala: fakulta se pod vedením profesora Možného výborným způsobem rozvinula a poté, co jsem přesvědčil profesora Rabušice, aby po mně kandidoval na funkci děkana, jsem si byl jist, že rozvoj fakulty bude jak po stránce vzdělávací, tak i výzkumné úspěšně pokračovat. To se také úplně potvrdilo,“ zavzpomínal Petr Fiala.

Pod vedením Ladislava Rabušice čekal fakultu další významný krok v její historii: stěhování do nově zrekonstruované budovy v Joštově ulici, která znamenala nejen více místa pro studenty a vyučující, ale i kvalitnější studijní podmínky: moderní knihovnu, počítačové pracovny, rozhlasové studio a multimediální pracovny.

Nové atraktivní prostory i vybudovaná pověst fakulty rovněž lákají stále více studentů, v říjnu letošního roku studovalo na FSS už 4310 studentů. Sám děkan však přiznal, že jejich počet už fakulta v příštích letech zvyšovat nemůže. „V příštím roce půjdeme asi s jejich počtem dolů. Důležitý je také rozpočet vlády pro vysoké školy, kde chybí zhruba dvě miliardy. Takže náklady na studenta zůstávají, dotace ale budou nižší,“ okomentoval ožehavý problém současnosti Rabušic.