Loni jste měli potíže s dopravou na stanici. Jak to bylo letos?

Antarktida je opravdu komplikovaná destinace. Umístění české vědecké stanice je pro vědce velmi šťastné, ale je to noční můra pro logistiku. Letos se opakovala situace s mořským zámrzem (loni komplikoval dopravu zamrzlý led ve Weddellově moři, pozn. red.). Cestu tam jsme absolvovali na chilském ledoborci, který nás dovezl co nejblíže stanici, jak to led dovolil. Dále už jsme se přepravili vrtulníky.

Kvůli zámrzu jste na stanici nemohli přepravit část vybavení. Povedlo se vám to nakonec?

Na konci výpravy jsme se já, lékař výpravy a technik stanice vrátili z Jižní Ameriky zpátky do Antarktidy a podnikli jsme třítýdenní anabázi doručení strategických zásob na stanici. Díky obrovskému nasazení se nám to nakonec povedlo. Strávili jsme dvacet dva hodin na nohou, kdy jsme složili přes dvacet tun materiálu. Pomáhali nám chilští vojáci, ale ti se střídali každé dvě hodiny, zatímco my jsme pracovali neustále. Dohromady nás to stálo asi dvacet tři omrzlých prstů. Radost, že se nám to podařilo, ale pro mě byla nejsilnější letošní zážitek.

Snažíme se zjistit, co se děje

Na Antarktidě jste se s dalšími pracovníky zabývali mimo jiné klimatickými změnami. Co říkáte na to, že někteří lidé zpochybňují jejich závažnost?

Kdo si myslí, že se s planetou nic neděje, se samozřejmě mýlí. Každý laik viděl letošní zimu v České republice, a tím pádem nepochybuje o tom, že se klima mění. Klimatická změna je v dlouhodobém trendu oteplování. Ale přináší s sebou i extrémy, které mohou být vychýleny na opačnou stranu.

Takže změny v Antarktidě mají vliv i na Evropu.

V Antarktidě a zejména v části, kde se uskutečňují české výzkumy, se otepluje zcela jednoznačně. Je vidět, že některé sezóny ledovec přibývá a jiné ubývá, ale v dlouhodobém měřítku ubývá. Antarktida má velký vliv na vývoj klimatu na celé planetě. Každý stát, který má odborníky schopné podílet se na výzkumu, má morální povinnost vyslat své vědce na jih.

Česká republika si tedy svoji morální povinnost splnila?

Výzkum v Antarktidě provádí pouze třicet států. Češi se určitě řadí mezi ty špičkové. Naše poznatky a přivezené vzorky určitě přispějí k celosvětovému poznání. Naší ambicí není měnit názor veřejnosti. Na Antarktidě ani nehledáme prostředky na nápravu tohoto stavu, ale snažíme se zjistit, co se vlastně děje. Zda je oteplování přirozené, nebo ne, a co nás v důsledku toho čeká.

Ve svých výzkumech se věnujete i paleoklimato­logii. Co si pod tím máme představit?

Na základě odvrtání vrstev z jezer zjišťujeme, jaké bylo klima v historických dobách. Můžeme tak odpovědět na otázku, jestli už se někdy v historii Země nestalo něco podobného jako dnes.

Turisté už Antarktidu objevili

Potřebujete ke vstupu do Antarktidy povolení?

Soukromé i oficiální vědecké výpravy mají povinnost žádat o vstup. U nás žádosti vyřizuje ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s ministerstvem zahraničních věcí, které vydává povolení ke vstupu. Žádost je spojená s drobným poplatkem.

Je pravda, že turistický ruch v Antarktidě sílí?

Turistický ruch v Antarktidě se zvyšuje, ať se nám to líbí, nebo ne. Turismus nikdo nereguluje ani nepotlačuje, ale je snaha vést ho co nejšetrněji k životnímu prostředí. Celá Antarktida je v podstatě taková velká CHKO a jsou v ní vyčleněná území, která jsou zvláště chráněná. Tam nemají turisté vůbec co dělat, i vědecké výpravy tam jezdí na speciální povolení.

Výprava určitě musela dodržovat denní řád a rutinu. Jak jste se s tím vypořádali?

Rutina jako taková nevadí, naopak pomáhá k zvládnutí celého pobytu. Bývá jen problém, než si lidé na denní režim zvyknou. Večerky nemáme, ale budíčky ano. Nedílnou součástí pobytu na stanici jsou i služby v kuchyni.

Čas nudit se jste tedy neměli?

Každý, kdo tam jede – vědci i technický personál – ví, jaké jsou jeho úkoly. Mohli bychom to odlehčeně nazvat třeba „kdo si hraje, nezlobí“. Takže kdo má dost práce, určitě nemá čas být nějak frustrován z uzavřeného prostoru a podobně. Šest týdnů na stanici není zase tak mnoho.

Mají studenti možnost přihlásit se na výpravu?

Rozhodně. Každý rok se nám hlásí zhruba deset studentů doktorského studijního programu, ze kterých vybíráme tři. Předloží návrh, co by chtěli v Antarktidě studovat, a řešitelé nejkvalitnějších projektů mohou jet s námi.

blog comments powered by Disqus