Humor, který vzbuzuje úsměv jen v určitých kruzích | Halas Časopis studentů Fakulty sociálních studií. 27. ročník

Humor, který vzbuzuje úsměv jen v určitých kruzích

Do rubriky Fakultní ruchy napsal Radek Kubala (Úterý,  8. duben 2014)

První dubnový den je obvykle ve znamení všelijakých šprýmů, vtípků a humorné nadsázky. Internet je zahlcen falešnými zprávami, kujóni zahánějí nudu mystifikací svých přátel a důvěřiví lidé přepínají na Televizi Barrandov s cílem sledovat nový pořad Daniely Drtinové a Martina Veselovského. Na katedře politologie naší fakulty se však stalo něco, co nikdo neočekával. Lidé z politologických oborů se rozhodli na jeden den stát se pracovištěm sledujícím aktuální akademickou debatu.

Prvního dubna letošního roku si mohli (nejen) studenti Fakulty sociálních studií přečíst na facebookovém profilu katedry politologie zajímavou zprávu. „S radostí oznamujeme, že oddělení BSS bude na konci léta pořádat letní školu Gender a bezpečnost. Cílem letní školy je reflektovat stále aktuálnější téma represe sexuálních menšin v zemích, jako jsou např. Rusko, Uganda, Súdán, Spojené arabské emiráty, Nigérie a další. Pozornost bude dále věnována i tématům jako druhé či třetí pohlaví v bezpečnostních složkách.“ Ponechme stranou míru humornosti tohoto příspěvku, případně debatu na téma: My jsme to mysleli tak a vy jste to pochopili jinak. Mně osobně vtípek připadá jako by ho napsal Jára Cimrman – vzbuzuje úsměv pouze u vybrané skupiny lidí. Zajímavější je sledovat bouřlivou debatu, která se strhla po vypuštění fiktivní zprávy do světa. Podobné kontroverzní situace totiž vybízejí k pozorování vnitřních antipatií, které se ustavují napříč obory.

Podle vyučujících na katedře politologie byl žert míněn do vlastních řad a celá podstata vtipu je skryta v tom, že je „nepravděpodobné konání podobné konference pod záštitou jejich katedry“ (Otto Eibl). Vždycky jsem si fakultu představoval jako místo diskuze, vzájemného mezioborového obohacení a hledání východisek ze zdánlivě protichůdných názorů. Jako místo oproštěné od jednoznačně ideologického vidění světa, místo k hledání konsensů napříč vědními disciplínami. Ti méně idealističtí si snad fakultu dokáží představit aspoň jako prostor pro uznání nároku na vědění všeho druhu. Touto nepříliš povedenou taškařicí katedra politologie ukazuje, že nestojí o jakékoliv vytržení z vlastního úhlu pohledu na svět. Že se to nebojí dát okázale najevo však nesvědčí o schopnosti humorně nahlížet na diskurz vlastního oboru, nýbrž o „schopnosti“ nereflektovat akademickou debatu za dveřmi kanceláří katedry. Není se pak čemu divit, že si někteří akademici představují studenty (a profesory) z jiných oborů jako „lidi, kteří by za vtipy zase rádi zavírali do převýchovných pracovních táborů alias lágrů“ (Tom Šmíd). S kým nevedu debatu, o tom si jednoduše vytvořím mýtus.

Nezbývá než věřit, že tato neočekávaná situace dokáže rozproudit zamrzlé ledy v politologických kruzích. Snad i díky této debatě bude v budoucnu pravděpodobnější konání podobné mezioborové konference. Těm méně idealistickým nezbývá než věřit, že příští rok katedra politologie vybere pro autora aprílového žertíku někoho se skutečným smyslem pro humor. Snad se někdy budeme smát společně.

Autor je idealista a snílek a kromě toho student 2. semestru mediálních studií a žurnalistiky a genderových studií.

blog comments powered by Disqus