Zaplatili pokutu, přesto chodí na červenou dál

Do rubriky Fakultní ruchy napsala Aneta Přadková (Středa, 1. říjen 2014)

Chvátající student se rozhlíží a náhle přechází přes přechod, ačkoliv na semaforu zelená ještě nesvítí. Na druhé straně ho zastavuje policista… Teprve po chvíli student, o pár stovek korun lehčí, pokračuje na přednášku.

V polovině března dostal pokutu za přechod na červenou student Radek Luštický. Na zelenou nečekal u přechodu vedle Ústavního soudu. „Jen co jsem vykročil z chodníku, tak vyjela dodávka s nápisem Policie. Věděl jsem, že mě mají,“ vzpomíná dnes.

Svůj přestupek nepopíral a na pokutě zaplatil 200 korun. „Nehádal jsem. Oba dva byli uniformovaní, mladší sice lehce nepříjemný, jinak jednání slušné. Naštvalo mě ale, že pána, který vyrazil hned za mnou, nechali jít,“ dodává, že že policisté prověřovali i jeho trestní rejstřík.

Navzdory zaplacení pokuty dnes Luštický na červenou chodí dál. „Je to ztráta času, když nic nejede a vidím až do zatáčky,“ komentuje budoucí psycholog a žurnalista. Lísteček s pokutou si vyfotil na památku a od té doby si dává větší pozor – tím myslí to, že se více se rozhlíží vlevo a vpravo po policistech.

Pět pokut po desáté večer

Pokutu zaplatil i Vojtěch Kubát, student žurnalistiky a politologie. S kamarádkou Adélou Skoupou (redaktorkou Halasu, pozn. red.) dostali pokutu na stejném přechodu jako Radek Luštický. Na rozdíl od něj ale přecházeli na červenou v noci a viděli, že široko daleko žádné auto po jindy rušné vozovce nejede.

Podle Kubáta je čekání na zelenou po desáté večer zbytečné. „Vtip byl v tom, že celá ulice byla úplně mrtvá,“ upřesňuje Kubát. Jenže když přešli na druhou stranu ulice, z policejního auta před budovou Ústavního soudu vystoupili dva uniformovaní policisté.

„Rovnou nám oznámili, že zaplatíme pokutu. Auta tam byla dvě a policistů dohromady šest. Bylo jasné, že tam vyloženě číhali na lidi, kterým se nebude chtít čekat na červenou v místě, kde v tuhle dobu projede tak jedno auto za pět minut,“ zdůrazňuje s rozčilením student.

Kromě Kubáta a Skoupé policie zadržela ve stejnou dobu v okolí další tři lidi. „Jeden můj kamarád platil na stejném místě ve stejnou dobu pokutu dva dny předtím," zmiňuje Kubát. Při vzpomínce na pokutu ho hněte také to, že v době, kdy mu policista vypisoval bloček o přestupku, na všech semaforech blikla oranžová. V takovém případě se chodec o své bezpečí na přechodu stará sám.

Zatímco semafor, u kterého platil pokutu, kvůli dennímu provozu považuje za důležitý, na přechodu mezi naší fakultou a „bývalou lékařskou“ mu připadá nesmyslný. Stejně tak nechápe, proč má na zelenou čekat, když chce přejít od Ústavního soudu k Janáčkově akademii.

„Z mého pohledu byla jejich stavba jen podnět, jak trošičku přifouknout rozpočet rekonstrukce Joštové a Komenského náměstí. Jeden semafor je totiž přímo na pěší zóně, ten druhý pak od pěší zóny na druhé straně asi pět metrů vzdálený,“ prohlásil student politologie.

Pokuty za přecházení na červenou Kubát respektuje, ale ne v době, kdy je podle něj silnice prázdná. „A zvlášť v místě, kde člověk vidí tři sta metrů do dálky a má tak dobrý přehled o tom, jestli se blíží nějaké auto. Přes den je to hodně frekventovaná cesta a někteří řidiči nejsou zrovna ohleduplní,“ stěžuje si Kubát. Svůj příběh považuje za druh policejní šikany. Dnes si na přechodu dává pozor, i když na červenou chodí dál. „Vždy se pořádně rozhlédnu, jestli poblíž nestojí policejní auto,“ dodává se smíchem.