Zubov: Nesmím učit, ale mám status vědce. Jako za komunismu

Do rubriky Fakultní ruchy napsala Kristina Klosová (Středa, 28. květen 2014)

Andrej Borisovič Zubov, profesor moskevského Státního institutu mezinárodních vztahů (MGIMO), přijal pozvání přednášet na naší fakultě. Přednáška „Russia and the West: Russian Perceptions of the World and Central Europe“ přilákala kromě akademiků i veřejnost. Časopis Halas měl možnost osobně se s profesorem Zubovem setkat a položit mu několik otázek.

Působit na Masarykově univerzitě jste odmítl. Přijmete alespoň nabídku rektora Mikuláše Beka ke spolupráci s naší univerzitou? O jakou formu spolupráce by se jednalo?

Nabídku osobní spolupráce jsem přijal. Doufám, že v budoucnu bude možné, abych sem znovu zavítal a přednášel nebo vyučoval semináře. Už dnešní událost je svým způsobem začátkem spolupráce. Nicméně co se týče zaměstnání, rád bych pokračoval v Moskvě.

Po zveřejnění vašeho článku o anexi Krymu a po vašem vyhazovu z MGIMO se za vás mnozí studenti postavili. Přetrvává jejich podpora?

Ano, jejich podpora stále přetrvává. Jsem s nimi ve velmi úzkém kontaktu. Prosili mě, abych pokračoval ve svém cyklu přednášek. Na univerzitu mne sice vzali zpět, ale nedovolí mi přednášet a nepřejí si, abych byl v kontaktu se studenty. Navíc mi 30. června končí smlouva.

Kde tedy přednášíte?

Své kurzy vedu v moskevském Muzeu Bulgakov, které mne pozvalo. Poskytlo mi místo, kde mohu přednášet na téma Dějiny náboženských idejí, takže to není politické téma. Se studenty také pořádám exkurze po Moskvě.

Jak v současnosti působíte na MGIMO, když nesmíte učit?

Vy jste ještě mladá, ale v době komunismu, dokonce i tady v Československu, tu byli lidé, kteří nemohli učit. Ale bylo jim dovoleno dál pracovat pro univerzitu na pozici vědce, ne přednášejícího. Lidem, kteří byli mezi veřejností populární, komunističtí pohlaváři raději udělili tento status vědce, přestože byli na obtíž. Já jsem teď dostal na své univerzitě úplně stejný status.

Ve své přednášce jste se zmínil o tendenci Ruska vracet se ke starým tradicím. Letos se po třiadvaceti letech konal na Rudém náměstí v Moskvě prvomájový pochod, kterého se zúčastnilo sto tisíc lidí. Je právě toto příkladem oživení starých tradic?

Ano, je to jeden z příkladů návratu ke komunistickým tradicím. Není mi příjemné to přiznat, ale je to tak.

A jak vnímáte novou vlnu vlastenectví, která panuje v Rusku po anexi Krymu?

Myslím si, že je to nezdravý patriotismus, protože dobré vlastenectví se pozná tak, že milujete svou zemi, ale máte kladný vztah ke všem ostatním zemím. Považuji za špatné vlastenectví, když milujete svou zemi na úkor jiné, v případě Ruska na úkor Ukrajiny.