Ohledně převahy písemných testů se nemůžeme opřít o žádnou statistiku. Jak nám řekl proděkan pro studium Jan Holzer, fakulta opravdu nesleduje poměr písemných a ústních zkoušek. Ale určitě všichni z vlastní zkušenosti víte, že u zkoušky častěji píšeme, než mluvíme. Podívali jsme se tedy blíže na to, proč tomu tak je a zda vám to vyhovuje.

Jak bude předmět ukončen, záleží na jeho vyučujícím a garantovi. „Nikdo nikomu nepřikazuje, jaká má být podoba výstupu z předmětu,“ říká Holzer. Zároveň zmiňuje hlavní argument zastánců písemných zkoušek: „Písemná forma v sobě přirozeně skrývá výhody stran možnosti paralelní a rychlé evaluace většího množství studujících. Nezanedbatelný je i aspekt srovnatelnosti výsledků.“ Ostatně i studenti si často u ústních zkoušek stěžují, že otázky jsou různě těžké a hodnocení tak není srovnatelné. V případě stížností pak nejde nijak dokazovat správnost hodnocení, protože neexistuje záznam, jako v případě testu. Rozdílnost otázek ovšem existuje i v případě náhodně generovaného souboru otázek v počítačovém tes­tu.

Na druhou stranu i ústní zkoušky mají svá pozitiva. Od jednodušší možnosti zkoušení „okecat“ pro studenty, po lepší možnost udělat si obrázek o studentových znalostech pro zkoušející. Přesto se podle reakcí mnohých zdá, že studenti se ústních zkoušení spíše děsí. Raději dávají přednost možnosti zkusit na testu štěstí a tipovat, než se pokusit „protivníka“ na druhé straně stolu u ústní zkoušky přesvědčit, že ve skutečnosti vědí, i když to tak nevypadá. Zdá se, že i vyučující za sebe raději nechávají rozhodovat počítač, nebo si naše odpovědi radši přečtou. I u nich však existují výjimky, které si s vámi raději popovídají. Než se tedy opět budete třást před svými testy a zkoušeními, přečtěte si naše téma.

blog comments powered by Disqus