Písemné vs. ústní zkoušky: co preferují studenti?

Do rubriky Téma čísla napsala Vendula Karásková (Neděle, 30. listopad 2008)

O tom, jestli je lepší zkouškové testy psát, nebo raději u zkoušky stát vyučujícímu tváří v tvář, se na naší fakultě vedou neustálé diskuze. Na většině oborů se studenti setkají jenom s písemnými testy, zeptali jsme se jich tedy, jak jim tento systém vyhovuje a jaký typ zkoušky preferují.

Barbora Třísková, 22 let, magisterská psychologie a sociologie

Na psychologii a sociologii máme samé písemné zkoušky a je to na nic. Všichni studujeme Fakultu sociálních studií a budeme se živit kontaktem s lidmi, tak nechápu, proč celé studium jenom píšeme. Potom jsou studenti zaskočeni při státnicích, kde musí poprvé za studium promluvit před vyučujícím. Řešením by třeba bylo, kdyby si studenti mohli formu zkoušky sami vybrat. Ústní člověku něco přinesou – nejenom to, že si zopakuje své znalosti, ale má možnost konfrontace s odborníkem. Rozhodně tedy preferuji ústní zkoušení.

Michaela Klusáková, 23 let, magisterská psychologie

Myslím si, že písemné zkoušky jsou objektivnější. Obsahují otázky z mnoha stránek učiva, nemůže se stát, že člověk dostane jenom jednu otázku, na kterou třeba nezná odpověď. Systém jedné otázky je právě riziko a velká nevýhoda ústní zkoušky. Ústní zkoušky by byly lepší, kdyby v nich také bylo více otázek. U písemných je výhodou, že se nemusí čekat, až na člověka přijde řada. Všichni vědí, kdy začíná test a za hodinu je zkouška vyřízená. Myslím si tedy, že písemné zkoušky mají více pozitiv než negativ.

Tatiana Kardošová, 19 let, bakalářská bezpečnostní studia a sociologie

Rozhodne som zástancom ústnej skúšky. Viem totiž lepšie rozprávať ako písať. Navyše mi vyhovuje, že vyučujúci na moje odpovede reaguje, dáva mi pomocné otázky a podobne. Naopak, keď píšem, nemusím správne pochopiť otázku. Tým pádom mám celý test pokazený, aj keď som sa poctivo učila. Je ale pravda, že písomná skúška má oproti ústnej jednu veľkú výhodu – nie je závislá od momentálnej nálady vyučujúceho.

Irena Durošková, 21, bakalářská evropská studia

Je fakt, že s ústní zkouškou jsem se ještě nesetkala, všechny zkoušky jsem zatím psala. Na jednu stranu mi to vyhovuje v tom, že jsem méně nervózní – nemám okna a pocit, že nemám co říct. Na druhou stranu je výhodou ústní to, že je při ní prostor pro nápovědu od učitele. V písemném testu se řeší jenom to, co zaškrtneš. U ústní je šance, že tě vyučující navede, položí doplňující otázky a podobně.

Jakub Váňa, 21, bakalářská politologie a mezinárodní vztahy

Na této fakultě jsem se zatím setkal jenom s písemnými zkouškami, ale celkem mi vyhovují. Při písemných má člověk víc času na lepší zformulování odpovědi. Test ukáže, co člověk vážně umí. Navštěvuji ale i právnickou fakultu, kde naopak preferuji ústní zkoušení.

Jakub Rychtecký, 24, magisterská sociální politika a práce

Na našem oboru se praktikuje kombinace obou typů zkoušek – v průběhu roku jsou písemné testy a na konci semestru ústní. To mi v podstatě vyhovuje. Osobně mám radši ústní zkoušky, protože u písemných má člověk někdy problém s pochopením zadání. Ústně se také vyjadřuji lépe než písemně, občas mám problémy s tím, že píšu nečitelně.

Ondřej Tengler, 22, bakalářská politologie a historie

Jsem teprve v prvním semestru, zatím jsem absolvoval jenom dva průběžné písemné testy, ale když o tom přemýšlím, všechno má své pro a proti. Písemné přezkoušení má tu výhodu, že se tam většinou vyskytuje víc otázek, takže se většinou trefí alespoň do něčeho, co umíš. U ústní zkoušky hrozí „úplné ticho“. Ústní zkoušky by mi ale na mém oboru vyhovovaly víc. Mám lepší schopnost vyjádřit se slovně, je pro mě důležitý i kontakt s vyučujícím. Málokterý dokáže během zkoušky zachovat „poker face“, takže když člověk zabíhá mimo téma, pozná to na učiteli a může přehodit výhybku.

Tomáš Regináč, 20, bakalářské mezinárodní vztahy a evropská studia

Mne osobne viac vyhovujú ústne skúšky – môžem zachrániť situáciu tým, že ak aspoň niečo málo viem, v podstate sa môžem z otázky vykecať. Výhoda písomných testov je zase v tom, že ponúka výber z niekoľkých možností. K výsledku tak môžem dospieť buď vylučovacou metódou, alebo podľa možností zistiť, čoho sa otázka presne týka.