Jen více ústních zkoušení

Do rubriky Téma čísla napsal Jan Perla (Neděle, 30. listopad 2008)

Na fakultě pomalu končím třetí semestr a ústní zkoušku jsem zažil jedinou. Klepal jsem se před ní nervozitou, protože onen zkoušející je pověstný svojí přísností. Přesto jsem nakonec odešel spokojen. A troufám si říci, že spokojenější, než kdyby se předmět zakončoval písemným testem.

Ano, jsem pro zvýšení počtu ústních zkoušek. Samozřejmě ne dogmaticky a všude. Ústní zkoušky se nehodí do áčkových předmětů s účastí stovek studentů. To by se asi naši drazí vyučující zbláznili. Ale ve spoustě béčkových předmětů si dokážu lépe představit ústní zkoušku než současné testy na počítači.

Ústní zkouška mi totiž dává možnost zkoušení takzvaně ošulit. Nemusím umět úplně vše. Stačí, když se „prokecám“ k tomu, co vím. Málokterý zkoušející je natolik přísný, aby vás přerušoval, když se o něco odchýlíte od tématu. Navíc je rád, že něco víte, mluvíte a nemusí konečně mluvit on. To v písemném testu pokud nevíte, máte smůlu. Můžete se u otevřených otázek pokusit o totéž jako u ústního zkoušení, tudíž otázku „okecat“, ale v takovém případě spíš opravujícího naštvete, protože musí číst vaše sáhodlouhé elaboráty.

Na ústních zkouškách je krásné také to, že okamžitě víte hodnocení. Nelíbí se vám? Můžete zkoušejícího přesvědčit, aby vám pro zlepšení položil dodatečnou otázku a vy jste mohli ukázat, že si opravdu zasloužíte lepší. Navíc máte většinou už v průběhu zkoušení přehled, jak na tom jste, co si o vašem výstupu zkoušející myslí. To je také k nezaplacení a u písemných zkoušek se toho nedočkáte. Tam naopak někdy musíte čekat týden na opravu. A pokud jde o test vyhodnocený hned, těžko budete počítač přemlouvat, aby se ještě jednou nad vaším hodnocením zamyslel.

Ústní zkoušení tedy skýtá mnohem víc možností, jak svoji známku více ovlivnit. Navíc, žijeme sice v digitálním věku, ale nemám pocit, že by mojí hlavní touhou bylo, aby mi otázky pokládala a mé hodnocení prováděla neosobní hrčící krabice počítače. Raději si nad tématem popovídám se zajímavým (a to převážná část našich vyučujících je) živým člověkem.

REAKCE: Samozřejmě, že v kurzech s počtem lidí přes sto je ústní zkoušení nemožné. Mimochodem, ještě jsem u nás neviděl kurz přes dvě stě lidí, tak jakých tři sta? Ale u béčkových předmětů do 60 lidí je i pro zkoušejícího lepší vydržet pár hodin zkoušení a mít to za sebou, než opravovat testy s komplikovaným bodováním. Ony právě ty různé minusové body a více správných odpovědí mají zabránit tipování. Navíc v oněch menších kurzech, pokud člověk chodí na hodiny, ví, které informace potřeba jsou a které ne, a opět to může se zkoušejícím na místě vyřešit.