Dostat se do vesmíru pomocí stojací lampy. Nejen tomu jsme mohli být svědky při Improvizačním večeru FM 25. února v artové kavárně Trojka. Záludná zkratka FM značí křestní jména herců známých především z brněnských divadel. Tvořit bez příprav na místě pro ně rozhodně není novinkou.
I když je večer čistou improvizací, celým představením se proplétají dvě témata. Valentýn a chřipka. „Jsou to dvě věci, které nás nedávno potkaly,“ vysvětlují publiku Teller a Sýkora spojení zdánlivě nesourodých pojmů.
Témata na scénky přebírají přímo na místě od publika. Sami si dávají za úkol diváky morálně vést a vzdělávat. „Přirovnali nás už k Voskovcovi a Werichovi nebo Suchému a Šlitrovi,“ začínají své představení krátkým úvodem.
Poslední příměr je celkem trefný, dokazují to hned při první improvizační scénce na téma „rozbil mu hlavu košem a pak ho láskyplně ošetřil“. Jeden z představitelů zpívá píseň a druhý jej doplňuje hrou na piáno. Do scénky se vzápětí zapojují oba. Divácké zadání se zcela vytrácí a vzniká příběh obyčejného chlapce jménem Zdeněk čistícího si zuby a chřipky bojující o holý život mimo hostitelovo tělo.
Cesta do paneláku i do vesmíru
Dvojice improvizátorů diváky baví pitvořením, slovními hříčkami a vzájemným špičkováním při dohadování se o záměru scénky. Na konci první epizodky přichází ono slibované poselství.Tentokrát o důležitosti hygieny v našich životech a prevenci proti chřipce.
Publikum poněkud ostýchavě navrhuje tentokrát rovnou tři témata, jejichž propojení se zdá být neproveditelné. Přesto se začíná rýsovat příběh s prvky sociálního dramatu jako od bratrů Dardennových. O lolitě, kastraci a krému na ruce. Otec a dcera, která nikdy nepoznala svoji matku, bydlí ve čtrnáctém patře panelového domu bez výtahu. Ze scénky sice zcela mizí motiv Valentýnu a chřipky, ale rozhodně ne vtip a neotřelost.
Při třetím diváckém zadání se dostáváme až do vesmíru. Cizojazyčná výprava ke hvězdám s anglický manželem Angely Merkelové s neukojitelnou touhou po cideru a Němcem oddaným svému fatherland s tikem doktora Divnolásky. Postavy se chvílemi ztrácejí ve svých bilingvních rozmluvách. Brzo se ztrácí i na cizí planetě, kde byl tamní národ nejspíše vyhuben chřipkou. A taky v příběhu, který se mění na absurdní drama.
Herci dokázali zdánlivě bez větší námahy zabavit několik desítek diváků na dvě hodiny. Představení končí a divák odchází s vědomím, že co zde dnes viděl už nikdy jindy neuvidí, protože pomyslný scénář je nezopakovatelný. A nejen v tom tkví kouzlo improvizace.
blog comments powered by Disqus