Kráčíme západním směrem

Do rubriky Co se děje napsal Jan Perla (Neděle, 30. listopad 2008)

Na naši fakultu dorazila tradice známá z renomovaných západních univerzit. Přestože jsme fakultou mladou a absolventů máme pomálu, rozhodlo se vedení uspořádat jejich setkání. A v západním duchu nechalo absolventy, ať si za možnost setkat se se svými starými známými zaplatí.

Fakulta sice všechny své absolventy obeslala pozvánkou, ovšem pokud ji někdo akceptoval a rozhodl se přijít, musel poslat drobný obnos. Tři sta padesát korun podle mne není tak moc, aby je jakýkoliv absolvent naší fakulty nemohl za setkání obětovat. Přestože někteří pracují v neziskové sféře, nemají s uplatněním problémy (alespoň podle statistik) a hluboko do kapsy by mít neměli. Není tedy divu, že hlasy proti tomuto vstupnému se objevily spíše mezi současnými studenty, pro které nebylo setkání určeno.

Proč vlastně fakulta chce, aby jí absolventi za to, že přijedou, ještě platili? Musíme se na to podívat z opačného pohledu. Absolventi platí fakultě za to, že přijet mohou a že je pro ně něco nachystáno. Určitě většina z vás alespoň zhruba zná situaci ohledně financování českého vysokého školství. Fakulta má rozpočet pěkně napnutý, peníze z výzkumných grantů na nápady jako setkání použít nemůže a z něčeho se režie setkání zaplatit musí. Občerstvení a třeba tisk speciálního Halasu se tedy zafinancují ze vstupného. Fakulta ze vstupenek nejspíš žádný zisk mít nebude.

Ostatně sami absolventi, se kterými jsem mluvil na setkání, si rozhodně na vstupné nestěžovali. Mnozí z nich naopak berou za svou i myšlenku podpory fakulty, ať už finanční, nebo svojí prací. To vše je pro ně samozřejmostí, chodí to tak přece na západních univerzitách, tak proč ne u nás. Osobně se již těším na nějaké další setkání, třeba za pět let, kdy snad i já budu absolventem. Vstupné rozhodně rád zaplatím.