Jak jsem se dozvěděla, co znamená TRX

Do rubriky Sport napsala Monika Ryšavá (Čtvrtek, 4. červen 2015)

„Co děláš dnes odpoledne? Pojď s námi na téerix,“ říká mi kamarádka nadšeně. Zděsím se. Jedná se o nějakou novou drogu? Už nefrčí LSD ani THC, ale TRX? „Né díky, musím dělat něco do školy,“ vymluvím se, ale vzápětí si to vyčítám. Mohla jsem zažít nové dobrodružství, trochu se uvolnit. „Jak chceš, mohla sis dát pořádně do těla, je to makačka,“ odpovídá kamarádka a já zpozorním. Po chvilce se dozvídám, že jde o fitness hit posledních let, závěsný systém, který přináší skvělé účinky.

Cestou na lekci pořád nemám ani nejmenší ponětí, o co se jedná. „Víš, to jsou taková lana, na kterých cvičíš,“ je mi odborně vysvětleno kamarádkou. Nevím, jestli se mám smát nebo brečet. Každopádně jsem odhodlaná zkusit nový druh cvičení, po všech těch aerobicích, pilatesech a jógách potřebuji změnu.
Vcházím do místnosti, kde ze stropu visí asi deset rozdvojených černých popruhů. Každý má na konci úchyty. V hlavě se mi rojí zvláštní scénáře. Budu muset viset hlavou dolů? Budu dělat salta, kotrmelce, roznožky? Kde je nějaká podložka, co mě zachrání? Kde jsou nějací záchranáři? Je tohle vlastně legální?

Lektorka s krátkými blonďatými vlasy a horou svalů mě ihned ujišťuje, že tohle legální skutečně je. A navíc říká, že cvičení na TRX efektivně vytvaruje svalovou hmotu v minimálním časovém úseku. No dobře, jde se na to. Ale než začne samotné cvičení, je třeba vyslechnout rychlou instruktáž. Popruhy TRX si můžete upravit na tři délky: krátkou, střední a dlouhou. Pak je ještě extra krátká, ale to už je vyšší level.

Takže, když jsem poučena o technických věcech, jdeme si dát do těla. Lektorka si sedá a úchyty si nasazuje na nárty. Probůh, já myslela, že je to na ruce. Pak se rychle, aniž bych to postřehla, otočí do pozice, kdy stojí na rukách a nohy má pověšené na popruzích. „A teď budete dělat kliky,“ mrkne a už valí. Já taky valím, ale do šatny. Pak se podívám kolem sebe a zjistím, že jsem nejmladší. Přece se nenechám zahanbit. Provlíknu si nohy přes úchyty a otáčím se. Jenže moje tělo není tak pružné a padám na zem jako pytel brambor. „Slečno, bojujte, to zvládnete!“ dostává se mi povzbuzení, ale nic není platné. „Já se na to…,“ rezignuji, hodím ručník přes rameno a odcházím na záchod. Kývnu na lektorku, že se hned vrátím, ale vím, že už se nevrátím. Nikdy. TRX se možná pro někoho stane drogou, ale já se raději vrátím ke svým aerobikům, pilatesům a jógám.