Čas je (ne)jenom relativní | Halas Časopis studentů Fakulty sociálních studií. 32. ročník

Čas je (ne)jenom relativní

Do rubriky Ostatní napsala Monika Ryšavá (Úterý, 12. květen 2015)

V České republice, která je rájem hudebních festivalů, se zrodil další. Brněnští sociologové si vytvořili mini hudební festival s názvem Lefrvesáns, který se konal v klubu Music Lab. Aby datum korespondovalo se sociologickým kontextem, 5. května na narozeniny Karla Marxe zde vystoupily undergroundové kapely a bylo možné zúčastnit se workshopů, které se nesly v duchu tématu – Etnicita. Akci zaštiťovalo Sociologické nástupiště a Katedra sociologie FSS MU.

Od čtyř hodin odpoledne byly pro zájemce připravené workshopy. První se zaměřoval na salsu. „Paměť romských dělníků kamerou Tomáše Hlaváčka“ byl náhled do tvorby etnografického dokumentu Paměti romských dělníků, jenž vzniká v rámci sociologického projektu O Leperiben od roku 2012. Zakončil to workshop „Vyzkoušej si etnicitu někoho jiného“. Interaktivní workshop se zabýval stereotypy ve vnímání etnicity. Na několik minut se mohli návštěvníci dívat na problémy každodenního života očima někoho jiného.

Hřeb večera poté tvořila čtveřice vystoupení brněnských undergroundových kapel. Skupina Apercepce kromě dávky psychedelického rocku a post-rocku mezi skladbami divákům servírovala zajímavosti z filosofie. „Následující skladby jsou pojmenované podle Hegela a Schopenhauera. Tito filosofové byli velcí rivalové, Schopenhauer si dokonce dával přednášky ve stejný čas jako Hegel, protože tvrdil, že ten, kdo jde na přednášku Hegela, není dostatečně inteligentní a nemá co dělat na jeho přednášce,“ vysvětlil kytarista Roman Szomolai. Mezi vystoupeními si posluchači dopřávali koktejly a pivo. Hudebníci ze skupiny Jikry zabrousili do vod noise-ambientu, zatímco No Fun at All in the House of Dolls experimentovali. Na závěr kapela Massive Mustache zahltila klub triphop-dubem. To už ale byli všichni znavení a posedávali u baru, aby si mohli vychutnat poslední minuty čtvrtého ročníku Lefrvesáns.

V předsálí se připravil také Freemarket, který se nesl v duchu „Pro tebe možná zbytečné, pro ostatní třeba užitečné“. Na stůl mohli návštěvníci odkládat věci, které nechtěli či nepotřebovali, a na oplátku si vzít něco z nabídky od dřívějších dárců. Redaktorka Halasu zde odložila nové číslo časopisu Halas a odnesla si Pražský pitaval od Egona Ervina Kische, aby se mohla od slavného „zuřivého reportéra“ učit, jak psát další reportáže.

blog comments powered by Disqus