Doktorát je možné stihnout za čtyři roky i s rodinou

Do rubriky Univerzita napsala Marie Drahoňovská (Středa, 14. říjen 2015)

Doktorské studium je možné dokončit v řádné době při práci i s rodinou. Jak toho dosáhnout vysvětlili na Konferenci Ph.D. studentů a studentek technik Roman Šenkeřík a dula Iva Korábová. Přestože se jejich prezentace na téma „Dá se vše stihnout v řádné době studia?“ výrazně lišily, ve většině důležitých bodů spolu přednášející souhlasili a navzájem se doplňovali.

Hlavním účelem dvouhodinové přednášky bylo srovnání mužského a ženského pohledu na možnosti a příležitosti doktorandů. Zatímco Roman Šenkeřík z Fakulty aplikované informatiky se na problematiku díval očima technika, Iva Korábová, studující humanitní obor, se v prezentaci zaobírala především kombinací rolí studentky a matky.

Podle přednášejících jsou hlavními problémy peníze a předem nepromyšlený plán. Kvůli nim studenti často prodlužují či nedokončují studium. „Nejdůležitější je nepodlehnout lákadlům zaměstnání. Jakmile přejdete na kombinované studium, tak to nedostudujete,“ varoval Šenkeřík. Škola přestává být pro doktorandy prioritou také v případě, kdy založí rodinu.

Přivydělají si granty i projekty

Většina studentů se ale shodla, že po dobu svého studia rodinu ještě neplánují. Přesto jim Korábová poradila, jak si i v takovém případě správně uspořádat svůj čas a vyhnout se zbytečnému vyčerpání a stresu. „Mnohdy vás časový pres motivuje pracovat efektivněji,“ podotkla ke svým posluchačům a dodala, že je potřeba urovnat si priority. „Zeptejte se sami sebe, čeho lidé před smrtí nejvíce litují? Nebude mě mrzet, když si o rok prodloužím doktorát, ale mrzelo by mě, kdybych nebyla s dětmi, když mě potřebovali,“ doplnila Korábová, která je mimo jiné akreditovanou českou dulou.

Podle jejích slov je možné si navíc přivydělat i zapojením se do různých projektů a grantů. Nejedná se sice o velké částky (několik tisíc za půl roku), když se k tomu ale přidá mateřská, máte už slušný přínos do rodinného rozpočtu.

Podpora kolektivu je nutná

Rady zazněly i z úst Romana Šenkeříka. Vysvětlil, že nejdůležitější je rozumět si se svým školitelem, na kterém v podstatě závisí doktorandův studijní život. Téměř nutností bývá i podpora kolektivu, jelikož ve skupině se pracuje lépe. „Moje školitelka je starší paní a nemá na mě moc času. Připadám si spíš, jako bych žádnou školitelku neměla,“ zmínila se jedna z účastnic přednášky. „Tak to ten doktorát nejspíš nedoděláte,“ vystihl Šenkeřík, který ovšem neváhal nabídnout slečně svou pomoc.

Úspěšné dokončení studia má výhody především v uznání ze strany společnosti, ale podle přednášejících může pomoci i k získání místa v první třídě letadla. Získání titulu Ph.D. má však jinou úlohu v oborech humanitních než u oborů technických. Zatímco studenti humanitních oborů mohou titul uplatnit při hledání práce hlavně v akademické sféře, technici titul využijí i ve svých CV, která směřují k pozicím mimo univerzitní půdu. „V akademické sféře je titul nutnost, navíc vám změní život,“ upozornil Šenkeřík. „Lidé se na vás budou dívat úplně jinak. Můžete pak nastoupit rovnou na pozici, kterou chcete, nikdo z vás nebude dělat, hlupáka.“

Konference se konala v areálu Mendelovy univerzity v Brně a byla uspořádána Studentskou komorou Rady vysokých škol (SK RVŠ). Sešlo se zde více než 50 doktorandů z celé České republiky. SK RVŠ totiž pro zájemce připravila dvoudenní program, během nějž se studenti mohli potkat až s 23 přednášejícími. Témata přednášek byla různorodá, od mentoringu až k postavení žen ve vědě.