Účastníci Salátu řešili meziuniverzitní vztahy i uprchlickou krizi

Do rubriky Fakultní ruchy napsala Marie Drahoňovská (Pondělí, 26. říjen 2015)

Environmentálně smýšlející studenti se už po čtvrté sešli na víkendové akci s názvem Salát. Úkolem tohoto setkání bylo především seznámit spolu dvě katedry studentů, kteří se zajímají o environmentální problémy a ekologii. Letošní ročník měl ale i hlubší myšlenku. Do třídenního programu organizátoři zahrnuli i diskuzi na téma uprchlické krize, která je pro obor zabývající se životním prostředím velmi aktuální. Akce byla spojena i se sbírkou pro uprchlíky, kam účastníci Salátu přispěli spacáky, karimatkami nebo trvanlivými potravinami.

Katedry z Prahy a Brna chtějí být v kontaktu

Na Salát přijeli o víkendu 16. – 18. října studenti jak z Univerzity Karlovy v Praze, tak z Masarykovy univerzity v Brně. Akce se uskutečnila v malé obci Oucmanice blízko Pardubic. „Tady to vypadá, jako bychom jeli na konec světa,“ divil se student Tomáš Pelíšek. „Tak to asi míříme správně.“ Ubytování bylo zajištěno už tradičně v ekocentru PALETA, které se zabývá především ekologickou výchovou pro děti a mládež.

První večer bylo na programu představení ekocentra, jeho historie a aktuální činnosti. Poté následovalo vzájemné seznámení studentů. „Hlavní myšlenkou Salátu je propojení brněnské a pražské katedry. Jelikož jsme jediné dvě v republice, tak by bylo dobré udržovat vzájemné kontakty,“ objasnil původ setkání Luboš Slovák, který je jedním z jeho zakladatelů.

Vzájemné představení oborů pak bylo ponecháno na samotných studentech. Mluvilo se o stylu vyučování, přijímacím řízení, také o vyučujících a univerzitních rozdílech. Vzhledem k tomu, že mezi účastníky byli nejen studenti bakalářského, ale i magisterského oboru, vznikl pomocí společné debaty ucelený obrázek toho, jak která katedra funguje. „Oni jsou v tom Brně strukturovanější, zatímco my jsme ti pankáči,“ okomentovala rozdílnost fakult Radka Tyslová, studentka Katedry sociální a kulturní ekologie v Praze. Vzájemné sympatie studenti nakonec mohli prohloubit v místní hospodě, kde zpívali a hráli na kytaru dlouho do noci.

S uprchlíky by se mělo jednat lidsky

Druhý den ráno na studenty čekaly nejen domácí, čerstvě upečené houstičky, ale i práce na zahradě. Letošním úkolem bylo zasadit několik stromků a oplotit je, aby na ně nemohl osel Ámos a prase Fifinka, kvůli nimž je ekocentrum někdy mylně označováno za mini ZOO.

Po dopolední práci a zaslouženém obědě následovala debata „Uprchlíci zelenýma očima“ s přizvanými hosty. Těmi byli Arnošt Novák z pražské Katedry sociální a kulturní ekologie, brněnská doktorandka a redaktorka časopisu Sedmá generace Bára Bakošová a Tomáš Daněk z Katedry rozvojových studií v Olomouci.

Debata byla pro studenty velmi přínosná, jelikož se mezi nimi našli i tací, co v nedávné době navštívili hranice Maďarska, kde pomáhali v uprchlických táborech. „Relevantní informace dostanete, až když to uvidíte na vlastní oči,“ zhodnotil takzvanou uprchlickou krizi Tomáš Daněk. Debatující měli sice různorodé názory, na jednom se ale shodli všichni – uprchlíkům je třeba pomoci. „Když už se budeme potápět, tak jako lidi, ne fašisti,“ přispěl do diskuze svým názorem vedoucí pražské katedry Arnošt Novák.

Nedělní exkurze vedla přes přírodní rezervaci až do hospody

V neděli byla pro účastníky připravená exkurze do okolí Oucmanic. O krajině, jejím vývoji a historii studentům povyprávěl Jan Půlpán, který je dlouholetým zaměstnancem centra PALETA. Půlpánovým úkolem je spolupořádání naučných akcí pro děti a mládež, ale i práce na pozemcích ekocentra. Podle jeho slov byla spolupráce se staršími studenty příjemnou změnou. Nejvíce si pochvaloval samostatnost zúčastněných. Ta prý není u návštěvníků, kteří jezdí do ekocentra vypomáhat, vždy samozřejmá. „Občas by mi někteří dobrovolníci pomohli víc, kdyby nic nedělali,“ dodal se smíchem Půlpán, jehož všichni znají pod přezdívkou Tonda. Poslední zastávkou exkurze byla přírodní rezervace Peliny v Chocni, kde studenti dostali příležitost zopakovat si znalosti rostlin a stromů. Než se všichni opět rozjeli do Brna a Prahy, zakončili celou akci na obědě v choceňské hospodě.